Příběhy učených žen III.
Prof. Ivo Kraus vypráví o ženách, které odvážně podporovaly rozvoj různých oborů.
Poslechněte si...
Web Hry a četba nabízí mluvené slovo zdarma on-line ještě týden po odvysílání. Audioknihy nejde stáhnout.
Od starověku až po dnešek toužily učené ženy po vědění, usilovaly o možnost se vzdělávat a přispěly k rozvoji vědy svými významnými objevy. Profesor Ivo Kraus z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze již dlouhá léta studuje život a dílo dam, které se navzdory překážkám a předsudkům prosadily ve světě filozofie či přírodních věd, jež byly téměř výhradně doménou mužů, nebo které odvážně podporovaly rozvoj těchto oborů.
S osudy některých učených žen se na stanici ČRo Vltava se posluchači mohli seznámit již v minulých letech. V premiéře nyní uvádíme další pětici dam, o kterých, (i o společenské situaci a podmínkách, ve kterých působily), vypráví Ivo Kraus v programové řadě Osudy. Představí první doktorku filozofie na Padovské univerzitě, jíž se stala v roce 1678 Elena Lukrezia Cornaro Piscopia, která při veřejné doktorské zkoušce udivovala přítomné hloubkou znalostí i z matematiky a astronomie a dokázala vést učenou debatu i o Aristotelových spisech.
Prostor dostanou i další učené ženy - první doktorky práv v Evropě. Seznámíme se dále s Margaretou Cavendishovou - anglickou filozofkou a spisovatelkou, jež dostala přezdívku první anglická „scientific lady“ a která se v roce 1667 dokonce zúčastnila zasedání britské učené společnosti – Royal Society of London. A třebaže pro podstatu světa, hmoty a přírodních jevů nabízela vlastní - místy poněkud svérázná - vysvětlení, zaslouží si podle prof. Ivo Krause obdiv za odvahu, s jakou už v 17. století jako žena prosazovala své názory.
Pozoruhodné byly i životní peripetie Ady Lovelaceové. Dceru lorda Byrona od malička přitahovaly matematika, astronomie a technické vědy. Fascinovaly ji matematické stroje - dokonce natolik, že navrhla první postupy počítačového programování... Dnes její jméno nese univerzální programovací jazyk ADA.
Hrdinkou dalšího vyprávění bude Marie Göppertová-Mayerová: nositelka Nobelovy ceny za fyziku, kterou získala za objevy týkající se slupkového modelu atomového jádra. Prosadila se ve světě teoretické fyziky a podílela se dokonce na slavném projektu Manhattan; studovala i vlastnosti hmoty a záření za extrémně vysokých teplot.
Závěrečný díl Osudů učených žen bude patřit Adéle Kochanovské-Němejcové, první profesorce inženýrství v českých zemích, průkopnici rentgenografie, rentgenové strukturní analýzy a radiokrystalografie. Dlouhá desetiletí pracovala ve výzkumu v univerzitních laboratořích i na pracovištích tehdejší ČSAV, téměř čtvrt století působila i jako vysokoškolský pedagog; je autorkou dlouhé řady odborných prací i skript a držitelkou mnoha cen.
Připravila: Jana OlivováTechnická spolupráce: Petr Janečka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.