Příběhy učených žen III.

Poslechněte si...

Web Hry a četba nabízí mluvené slovo zdarma on-line ještě týden po odvysílání. Audioknihy nejde stáhnout.

Od starověku až po dnešek toužily učené ženy po vědění, usilovaly o možnost se vzdělávat a přispěly k rozvoji vědy svými významnými objevy. Profesor Ivo Kraus z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze již dlouhá léta studuje život a dílo dam, které se navzdory překážkám a předsudkům prosadily ve světě filozofie či přírodních věd, jež byly téměř výhradně doménou mužů, nebo které odvážně podporovaly rozvoj těchto oborů.

Elena Lukrezia Cornaro Piscopia |foto: Wikimedia Commons, lic. Public domain

S osudy některých učených žen se na stanici ČRo Vltava se posluchači mohli seznámit již v minulých letech. V premiéře nyní uvádíme další pětici dam, o kterých, (i o společenské situaci a podmínkách, ve kterých působily), vypráví Ivo Kraus v programové řadě Osudy. Představí první doktorku filozofie na Padovské univerzitě, jíž se stala v roce 1678 Elena Lukrezia Cornaro Piscopia, která při veřejné doktorské zkoušce udivovala přítomné hloubkou znalostí i z matematiky a astronomie a dokázala vést učenou debatu i o Aristotelových spisech.

Prostor dostanou i další učené ženy - první doktorky práv v Evropě. Seznámíme se dále s Margaretou Cavendishovou - anglickou filozofkou a spisovatelkou, jež dostala přezdívku první anglická „scientific lady“ a která se v roce 1667 dokonce zúčastnila zasedání britské učené společnosti – Royal Society of London. A třebaže pro podstatu světa, hmoty a přírodních jevů nabízela vlastní - místy poněkud svérázná - vysvětlení, zaslouží si podle prof. Ivo Krause obdiv za odvahu, s jakou už v 17. století jako žena prosazovala své názory.

Margaret Cavendishová |foto: Wikimedia Commons, lic. Public domain

Pozoruhodné byly i životní peripetie Ady Lovelaceové. Dceru lorda Byrona od malička přitahovaly matematika, astronomie a technické vědy. Fascinovaly ji matematické stroje - dokonce natolik, že navrhla první postupy počítačového programování... Dnes její jméno nese univerzální programovací jazyk ADA.

Hrdinkou dalšího vyprávění bude Marie Göppertová-Mayerová: nositelka Nobelovy ceny za fyziku, kterou získala za objevy týkající se slupkového modelu atomového jádra. Prosadila se ve světě teoretické fyziky a podílela se dokonce na slavném projektu Manhattan; studovala i vlastnosti hmoty a záření za extrémně vysokých teplot.

Maria Goeppert Mayerová |foto: Wikimedia Commons, lic. Public domain

Závěrečný díl Osudů učených žen bude patřit Adéle Kochanovské-Němejcové, první profesorce inženýrství v českých zemích, průkopnici rentgenografie, rentgenové strukturní analýzy a radiokrystalografie. Dlouhá desetiletí pracovala ve výzkumu v univerzitních laboratořích i na pracovištích tehdejší ČSAV, téměř čtvrt století působila i jako vysokoškolský pedagog; je autorkou dlouhé řady odborných prací i skript a držitelkou mnoha cen.

Připravila: Jana OlivováTechnická spolupráce: Petr Janečka

Čtěte také: Všechna dostupná díla na webu Hry a četba