Probuďte vesmír, prosím!
Stalo se to před šestnácti lety v podvečer 1. května na Václavském náměstí u tzv. Špalíčku, před domem, v němž sídlily štáby Občanského fóra a kde se v jarních týdnech objevila i malá zahrádka pro posezení na čerstvém vzduchu. Tam tenkrát rozmlouval s přáteli nový československý prezident a k ní směřoval i malý hlouček, jehož středu kralovala nezaměnitelná podoba tváře, jak jsme ji znali z fotografií i matných vzpomínek na polovinu let šedesátých, kdy se na několik týdnů objevil v Praze - americký beatnický básník Allen Ginsberg, od jehož narození uplynulo letos 3. června 80 let.
Ginsbergovu seznámení s Václavem Havlem jsem mohl dílem šťastných okolností asistovat - před Špalíčkem stálo také pódium pro hudební produkce, jedno ze tří v centru Prahy, druhé hned za rohem na Jungmannově náměstí, třetí na Staroměstském. U Špalíčku jsem s Vladimírem Mišíkem a jeho Etc... mezi hudebními bloky přednášel poezii, pochopitelně že hlavně Václava Hraběte a beatníky. Ginsbergův příchod byl ohlášen, měl mu být na jednom z pódií předán i symbolický klíč k hlavnímu městu, z něhož byl nedobrovolně vyobcován v prvním květnovém týdnu roku 1965. A měl ho přijmout z rukou tehdejšího pražského primátora Jaroslava Kořána, znalce a hlavně výtečného překladatele moderní americké poezie. Bylo to gesto víc než osudové; jako bychom na ně se zadostiučiněním čekali celé čtvrtstoletí.
Ten, kdo měl na podobě Ginsbergova básnického světa největší podíl, se bohužel těchto památných hodin nedožil. Však se také po uvítacích větách ozvala první Ginsbergova otázka, je-li přítomna vdova po Janu Zábranovi, muži, který do svého bohatého překladatelského rejstříku stačil vřadit i to hlavní, čím americká poezie inspirovala svět od poloviny 50. let.
U nás jsme stihli zachytit nástup beat generation nedlouho poté - první zmínky se o ní objevují v úvodních číslech revue Světová literatura a ke jménům jejich protagonistů přibudou v 60. letech obsáhlejší Zábranovy medailónky s ukázkami.
Na knižní podobu musela však Ginsbergova poezie, hojně recitovaná a šířená v nahrávkách autorova čtení (volně byla prodávána jako LP v Budapešti), čekat u nás čtvrtstoletí. Zábranův výbor Kvílení a jiné básně, který roku 1970 normalizátoři definitivně vyřadili z edičních plánů nakladatelství Odeon, vyšel až na jaře 1990 u příležitosti návratu Krále Majálesu 1965 do Prahy. Tři roky před tím se podařilo zařadit Ginsbergovy básně do Horoskopu orloje, obšírné kolekce překladatelských záběrů do americké poezie.
Od týdnů básníkovy první návštěvy v Praze - poznamenané nejen provokativním provoláním nonkonformního Američana králem majálesu, ale také tragickou smrtí básníka Václava Hraběte, s nímž se Ginsberg několikrát setkal v pražské Viole - permanentně visela nad jeho poezií ediční klatba. Byl jako tzv. nežádoucí osoba vyhoštěn z Československa více kvůli politické nepřijatelnosti svobodomyslného umělce nežli ze socialistické pruderie, i když právě ji využívala estébácky interpretovaná zpráva o homoerotických eskapádách "amerického zvrhlíka" předhozená veřejnosti v pamfletu na stránkách deníku Mladá fronta.
Potom byla dvě desetiletí Ginsbergova poezie bojkotována a trezorována - nepočítáme-li požehnané, leč příliš krátké mezidobí zrušení cenzury zjara 1968. Allen Ginsberg mezitím neúnavně překřižoval několikrát zeměkouli jako přímý podílník nejrůznějších konferencí, literárních a hudebních festivalů nebo návštěvník Indie, Číny a Japonska, míst obzvlášť drahých jeho duchovnímu buddhistickému zasvěcení. Obecně vzato je jeho poezie permanentní osobní výpovědí o stavu tohoto světa ve druhé polovině 20. století a najdeme v ní i aktuální reakce na balkánské války a uzavření míru v Bosně a Hercegovině.
Ginsberg měl zvláštní dar imaginativní charakterizace: ve slavném textu napsaném na palubě letadla odvážejícího vyhoštěnce z Prahy do Londýna je komunistický režim metaforizován ducatými tvářemi a brýlemi ulhaných policajtů, kapitalismus napalmem a penězi v kufřících. Patrony míru v Bosně obdařil výmluvnými hodnostmi - Matku Terezu jako generála, dalajláma byl císařem, Jan Pavel II. polním kaplanem.
Ginsbergovu nepřehlédnutelnou kreativní roli v americké kultuře a její společenský dopad zhodnotil prof. Josef Jařab, jeden z těch, kdož se po odchodu Jana Zábrany stali novými tlumočníky a propagátory Ginsbergovy poezie.
Allen Ginsberg by se dožil 3. června osmdesátky, den poté slavil by 75. narozeniny Jan Zábrana. To, že se nemůžeme těšit jejich živoucí přítomností, neumenšuje nikterak stálé znění tohoto dvojakordu (literárně i lidsky) českou kulturou. Díky Zábranovu překladatelskému zájmu vstoupil k nám Ginsberg nejprve jako básník a posléze mnohým do jejich životů i jako blízký přítel a zvěstovatel nových možností poezie.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
