Přes uprchlické tábory až do Anglie. Osudy hudebního skladatele Karla Janovického

24. srpen 2022

Největší audioportál na českém internetu

Osudy | Foto: Tomáš Vodňanský, František Novotný, Český rozhlas

Přehrát celý seriál (5 z 5 dílů)

1. díl: Osudy Karla Janovického, hudebního skladatele a publicisty

2. díl: Osudy Karla Janovického, hudebního skladatele a publicisty

3. díl: Osudy Karla Janovického, hudebního skladatele a publicisty

4. díl: Osudy Karla Janovického, hudebního skladatele a publicisty

5. díl: Osudy Karla Janovického, hudebního skladatele a publicisty

Vzpomínky hudebního skladatele a publicisty, někdejšího šéfa československého oddělení BBC, který stačil těsně před spuštěním železné opony odejít do svobodného světa a žije v Londýně. 

Připravil: Petr Veber
Natočeno: v roce 2014

Karel Janovický je český hudebník a publicista žijící sedm desetiletí v britské metropoli. Je skladatelem a klavíristou a po léta také koučem, který učí operní pěvce a sborového zpěváky češtinu. Byl ale také rozhlasovým pracovníkem a v 80. letech vedl československé vysílání BBC.

Pětidílný pořad Osudy zachycuje jeho vzpomínky na dlouhý život v exilu, postřehy z Británie i z polistopadových návratů do vlasti, ale také zážitky související s dramatickým opuštěním republiky na přelomu 40. a 50. let a s několikaletým pobytem v německých uprchlických táborech.

Osudy: Karel Janovický (ukázka)

Karel Janovický se ve skutečnosti jmenuje Bohuš Šimsa, ale mnohem známější je v Londýně i v Praze pod svým uměleckým jménem. Přes hranice odešel ve dvaceti s rodinou své budoucí ženy. Unikl vystěhování do Austrálie, dostal se nakonec do Anglie, stal se profesionálním hudebníkem.

Mnohem později se zapojil do práce v BBC. Jeho vyprávění je zakotveno v bezpečně usazených a promyšlených názorech na svět a jeho uspořádání, peripetie života se rýsují v obecnějším geopolitickém kontextu.

Čtěte také

Karel Janovický se nevyhýbá ani osobní rovině, přiznává, jak se – poznamenán povědomím o případech špionů dlouho obával v exilu kontaktů s lidmi z Československa a jak ze stejných důvodů záhy, když začal být veřejně činný, přijal umělecké jméno, aby případně neuškodil rodičům, kteří zůstali v Plzni. Neviděl se s nimi bezmála dvě desetiletí, než bylo možné, aby přijeli.

U vltavského mikrofonu se v Londýně zamýšlel i nad společenským klimatem v dnešní Británii a v dnešní České republice, i nad tím, jestli lze mít dvě vlasti.

autor: Petr Veber

Související