Překážky v životě potřebuju, pomáhají mi zapojit kreativní myšlení, říká na Oscara nominovaná Daria Kashcheeva

9. březen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy  Daria Kashcheeva

Patnáctiminutový animovaný film Dcera o dívce, která potřebuje víc lásky, než se jí dostává, vznikl za pomocí ruční kamery a padlo na něj spoustu rolí toaletního papíru. Nekonečné hodiny u počítače i v dílně, kde autorka – studentka animace na FAMU Daria Kashcheeva – vyráběla rekvizity, ocenily poroty světových i českých soutěží. Čerstvá držitelka Českého lva byla ve Vizitce hostem Tomáše Piláta.

Daria Kashcheeva o sobě mluví jako o introvertce. Sedět dlouhé hodiny v potemnělém studiu jí vyhovuje, animace je pro ni svého druhu meditace. „Kamarádi se mě ptají, jak to, že vydržím celé dny trávit sama s počítačem. Já si ale ani nevšímám, jak ten čas utíká. Když jsem sama, dokážu se na práci lépe soustředit. Myslím, že to je rys introvertů – soustředí se a jdou pak víc do hloubky,“ řekla ve vltavské Vizitce.

Přijetí do českého filmového světa mě těší

Rozhovor se konal dva dny po Českém lvu, v rámci kterého Daria získala cenu za nejlepší studentský film. Symbolicky na domácí půdě tak zakončila půlrok snů, který jí za loňský čtvrthodinový film Dcera přinesl ceny na festivalech v Annecy a na Sundance, studentského Oscara a taky nominaci na toho „dospělého“. Hned druhý den po ohlášení nominace jí začal měsíční maraton povinností a rozhovorů, denně jich prý dala někdy i šest.

Za krátkometrážní loutkový snímek Dcera získala režisérka Daria Kashcheeva Cenu Magnesia

„Studentský Oscar byl zábava. Navštěvovali jsme studia, seznamovali se s profesionálním světem. Velký Oscar byl proti tomu těžká práce. Pořád dokola jsem mluvila o příběhu Dcery, o použitých technologiích. Bylo to pro mě náročnější než samotná výroba filmu,“ dodává. Mezi nejzajímavější momenty celé oscarové zkušenosti pak řadí zjištění, že Martin Scorsese ani Leonardo DiCaprio neměli během slavnostního oběda ochranku a se všemi přátelsky diskutovali a že Quentin Tarantino prý vyzařuje obrovskou energii.

Úspěch na Českých lvech vnímá jako přijetí do českého filmového světa, což ji velmi těší. Praha je pro ni totiž místem, kde může svobodně a profesionálně pracovat a kde by ráda žila i v budoucnu. Má srovnání, do svých čtyřiatřiceti let totiž posbírala tolik zkušeností, kolik jich někdo nenasbírá za celý život.

Napoprvé mě na FAMU nevzali

V Moskvě vystudovala na konzervatoři klavír a potom hudební režii a zvukový design. Brzy získala dobrou práci v divadle, kde ovšem začala časem postrádat kreativitu. „Tehdy jsem dělala zvuk k jednomu animovanému filmu a s animátory se blíž seznámila,“ vzpomíná. „Nadchlo mě, že vytváří celý svět od nuly. Doma jsem si zkusila něco naanimovat, při čemž mě velmi podpořil můj manžel, vystudovaný herec. Už tehdy jsme uvažovali o studiu v Praze na FAMU a já se rozhodla, že se přihlásím na animaci.“

Animovaný film Dcera režisérky a studentky pražské FAMU Darii Kashcheevy dosáhl skvělého úspěchu.

Přesunout se do cizí země a začít tam od začátku – co by jiné odradilo, to se pro Dariu stalo odrazovým můstkem k dnešním úspěchům. „Musela jsem se například naučit kreslit, protože já se celý život zabývala hudbou. Ale to mi nevadilo, překážky v životě potřebuju. Pomáhají mi zapojit kreativní myšlení,“ vysvětluje.

Čtěte také

Doma v Rusku nikdo z rodiny rozhodnutí Darji a jejího manžela, jenž dnes v Praze studuje na FAMU střih, nepochopil. „V Moskvě jsme měli normální život, byt, dobrou práci, ve které si nás vážili. V Praze mě do školy napoprvé nevzali a taky jsme se dostali do velkých finančních problémů. Ale řekli jsme si, že to nevzdáme, že se budeme hodně učit, zabývat tvorbou a povedeme skromný život. Vyplatilo se to,“ usmívá se Kashcheeva.

V současné době už má v hlavě nový film. Vyprávět chce o ženě, která hledá přístup ke svému tělu, sexualitě, zkrátka k sobě samotné. Na vývoj snímku má vyčleněný rok, nerada by ho v reakci na úspěch Dcery uspěchala.

Jak se Daria Kashcheeva srovnává se svou introvertností, co říká o rusko-tádžických kořenech své rodiny, proč ráda jezdi na festival Anifilm, proč obsadila do svého předchozího filmu To Accept svého manžela Alexandra a co se jí líbí na studiu na Katedře animované tvorby na FAMU? Poslechněte si celou Vizitku.

 

Spustit audio

Související