Intimní a intenzivní film Dcera je nominován na Oscara
Působivý, osobní a originální snímek Dcera je mezi pěticí filmů nominovaných na Oscara v kategorii nejlepší krátký animovaný film. Snímek Darii Kashcheevy již loni získal studentského Oscara a dvě ceny z respektovaného festivalu v Annecy. Poslechněte si rozhovor s režisérkou ve vltavských Reflexích.
Vtahující filmová řeč ve službách příběhu o možnostech rodinného souznění
Snímek Dcera vypráví beze slov o vztahu dcery a otce a o ne/schopnosti si navzájem plně porozumět. „Každý člověk zažil nějaké nepochopení s rodiči, nebo i křivdu. I když to nějak výrazně nevnímáme, mohlo to ovlivnit i naše chování v dospělosti. Rozhodla jsem se, že scénář bude osobní, a když vznikl rychle, brala jsem to jako dobré znamení.“
Čtěte také
Film má intenzivní zvukovou stopu a Daria Kashcheeva přiznává, že obdivuje paradokumentární filmové postupy například ve filmech Larse von Triera nebo bratří Dardennů. „U jejich filmů cítím, že mě to vtahuje do děje, a to ho jsem chtěla také dosáhnout.“ Dcera připomíná hraný film, simuluje ruční kameru, „jump cut“ střihy a disponuje množstvím detailů. „Všechno dělám ručně a o všem musím přemýšlet, vytváříme pro film celý nový svět, a proto animace má navzdory hrané stylizaci svůj smysl.“
„Dcera/Daughter“ je jedním ze tří filmů koprodukčního projektu Trojhlas, který je výsledkem spojení tří zajímavých studentských filmů, které vznikaly souběžně na třech českých uměleckých školách – FAMU, UMPRUM a Západočeské univerzitě v Plzni. V Česku bude k vidění na podzim.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Woody Allen: Postava Kugelmasse. Smutná fraška končící výbuchem
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
-
Nevěsta přijíždí do Yellow Sky a Otevřený člun. Povídky klasika americké literatury Stephena Cranea
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
