Petr Vizina: Letící rakev

Šlo o pohřeb významného herce, jehož rakev měla být vynesena z Národního divadla a poté měly nad divadlem na hercovu počest přeletět dva letouny. Samozřejmě, že by se taková přeřeknutí, zvlášť v podobně vážném okamžiku, neměla stávat. A samozřejmě se stávat budou. Alespoň v to doufám.

Petr Vizina: Poutníkova cesta brexitem

• Upravit
• Smazat

Dorazil jsem autobusem rozlámaný a rozespalý, tehdy, zkraje 90. let, ještě nebyly k mání letenky ve slevě.

Psychoanalytici takovému přeřeknutí říkají „chybný úkon“ a když se nějaký povede mně, můj přítel psychiatr zčásti pobaveně a zčásti obdivně podotkne „ten byl teda pěknej“, asi jako když si rybáři navzájem hodnotí své úlovky.

V tom lehce pobaveném tónu přítele analytika kdesi vespod slyším jeho spoluúčast. Žádný se přece veřejně nesplete rád. Snést svůj vlastní veřejný omyl vyžaduje nebrat se smrtelně vážně, schopnost zasmát se sám sobě. Každé takové přeřeknutí nebo přeslechnutí nás prostě vyzkouší. Nejsme jen plevy bez kořene, hnané větrem potlesku nebo naopak protivětrem pískotu naslouchajících a přihlížejících?

Slabý člověk si nemůže dovolit přiznat vlastní chybu, byť by byl omyl tak malý, jako je přeřeknutí v jediném slově. Jestli však příteli doktorovi dobře rozumím, hlavně se podivuje tomu, co způsobí ta vypjatá situace živého vstupu před televizní kamerou. Cosi z hloubky našeho nevědomí v tu chvíli vyplave na hladinu a najde si cestu do naší řeči. Takový úlovek!

Petr Vizina: Vládce si na klopu připnul písničkáře

• Upravit
• Smazat

Tvrdí se, že obraz už nadobro převzal moc nad slovy, ale myslím, že to tak není. Slovo má znovu navrch. Soudím i podle té nedávné situace, která vám jistě bude povědomá.

Annina situace byla o něco jednodušší; mluvila o rakvi, měla na mysli letadla - na ty totiž nesměla zapomenout - a to dvojí se v ten okamžik spojilo v jedno. Přeřeknutí, amplifikované televizí, bylo na světě. Obyčejná psychologie všedního života. Obyčejná psychologie všedního života s televizí, rozhlasem, nebo živým vysíláním po internetu. Řekl jsem, že doufám v takové chyby a pokusím se to vysvětlit. 

Dokonale odrecitované projevy bez jediného zaváhání a přeřeknutí znamenají dokonalé otáčení ozubených koleček ve stroji. Jeho mechaničnost se většinou projeví záhy – totiž používáním jazykových polotovarů a klišé jazyka dokonale odumřelého. Mrtvé ryby na hladině vody otrávené ideologiemi. Doufám, že tohle naše média znovu nepotká.

Když se Ježíš v Matoušově záznamu kázání na hoře obrací k lidem s výzvou, že mají být dokonalí jako je dokonalý jejich Otec v nebesích, nemyslí tím dokonalé otáčení ozubených koleček, jak je patrné z kontextu. Krátce před tím mluví o jiném druhu dokonalosti, o lidské velkorysosti a odpuštění. 

Petr Vizina: Umělecký podfuk století

• Upravit
• Smazat

„Obraz se hned po prodeji sám zničil.“ Těžko najít zajímavější větu. Pochází z nedávné reportáže z londýnské aukční síně Sotheby's.

Přiznávám, že ohlas, jaký mělo jedno Annino přeřeknutí o rakvi letící nad Národním divadlem, mě překvapil. A taky pobavil. Chvíli po odvysílání už byl rakve letící nad divadlem plný internet. Animace, v níž zazní nejprve cinkot tramvaje a potom zvuk proudových motorů, nás rozesmála nahlas, a to jsme se přitom snažili Annu utěšovat, že se chyba stane. Někdo říkal, že ten slavný herec by se takovému přeřeknutí na svém pohřbu určitě srdečně zasmál a jak jsem jej poznal, věřím tomu.

Odhaduji, že ke svobodným médiím vždy budou patřit ty vteřinové portréty lidské snahy a zápasu o přesnost. A doufám, že reakce na podobná přeřeknutí, jako je to Annino, budou vždy podobně dokonalé v tom smyslu, jak o dokonalosti mluvil evangelista Matouš, tedy dokonale velkorysé. Všichni jsme se Anně zasmáli - ale nikdo se jí nesmál.