Památky před běsněním válek neochráníme. Řešením je jen pečlivá dokumentace pro následnou rekonstrukci, říká archeolog Ladislav Stančo

Objevit, vykopat, nafotit, zaznamenat do grafů a map, zakopat a pátrat dál, většinou od šesti do rána do půlnoci. Tak ve zkratce vypadají dny archeologa Ladislava Stanča v měsících, které tráví na výzkumných expedicích především v Uzbekistánu. Poprvé se tam vydal v roce 2002 a jeho zájem o oblast Střední Asie trvá: pokud covid dá, se svými spolupracovníky z řad studentů se tam opět vydá letos na jaře.

Rozšiřujeme mapu objevů

Primárním zájmem pana Stanča byla řecká antika a umění helénské doby, které se objevuje právě na území Střední Asie. Téma zpracoval ve své diplomce. „Dva měsíce jsem cestoval po Pákistánu, jenomže ten je na dlouhodobý výzkum složitý, a tak jsem si řekl, že to zkusím v Uzbekistánu,“ říká Ladislav Stančo.

České výzkumy v Uzbekistánu - lokalita Cholm|foto:Ladislav Stančo

Do Uzbekistánu se Řekové dostali po expanzivních taženích Alexandra Velikého a zbyly tu po nich poklady: celá města i drobnosti – mince, keramika či nápisy hovořící o řecké nadvládě. Z nížin (nálezy z této oblasti vyšly zmapované knižně) se Stančo a spol. postupně přesunuli do podhůří, do výrazně lépe zachovaného terénu. „Poslední čtyři roky objevujeme helenistické lokality, které nebyly známé, jsou to místa vzniklá nedlouho po příchodu Alexandra Velikého. Mapa objevů je po našem příchodu daleko větší, než bývala,“ konstatuje. A smysl vidí i v dalším objevování. „Němci po dvou třech letech přecházejí do nových regionů, kupříkladu na Kavkaz. Mně to ale nevyhovuje. Krajinu zkoumáme jakožto architektonický záznam, a pokud ji nepoznáme důkladně, není to úplný poznatek,“ konstatuje s tím, že devadesát devět procent „všeho“ je ještě pod zemí, a to i v Řecku a v Egyptě. 

Od odpočinku u moře zpátky k archeologii

Zatímco na poslech hudby na expedicích čas nemá, na oblíbený běh si ho udělá – tam, kde to jde, vyběhne do terénu i s kolegy z expedice. Za sebou má mnoho závodů na dlouhé trati včetně několika stokilometrových, k jednomu z nich se vázala píseň Marathon od písničkářky Radůzy. Lásku k Řecku zpečetil závodním během na horu Olymp, jak ale ve Vizitce řekl, pobyt v Řecku si dokáže s rodinou užít i u moře. Ovšem všeho s mírou, po několika dnech už zase vyráží do archeologických lokalit.

Poničené památky v syrské Palmýře|foto:Robert Mikoláš

Ladislav Stančo mluvil v rozhovoru o tom, jak si Uzbekistán během expedic zamiloval, i o tom, jak si v posledních letech nevystačí s ruštinou. Mladí Uzbekové už se ji totiž ve škole nemusí učit. Zmínil také své zkušenosti se syrskou Palmýrou, kde žil a pracoval přímo v antickém Belově chrámu, jenž byl v roce 2015 zničen radikály z Islámského státu. Jak památky před válečným běsněním chránit? Jediným řešením je podle Stanča pečlivá dokumentace, která pomůže následné rekonstrukci. Ostatně málokdo ví, že řada památek, které teroristé z náboženských důvodů rozvalili, už za sebou v té době měly rekonstrukci.