Kdyby se Tutanchamonova hrobka našla dnes, byla by to katastrofa. Výzkum by nikdo nezaplatil, říká Miroslav Bárta

11. září 2020

Stohy knih primárně v angličtině, francouzštině nebo němčině. Osm let studia historie, písma, náboženství a archeologie. „Mnoho studentů během těch let odpadne, ale ti, co vydrží, jsou otestovaní ohněm. A dělají budoucnost našeho oboru,“ říká ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta. Do Vizitky ho pozval Ondřej Cihlář.

Když malému a zlobivému Miroslavu Bártovi paní učitelka přikázala, aby se za trest naučil dlouhý úryvek o pyramidách v Gíze, pokazila mu tím jedno odpoledne. Zároveň ale tak trochu přispěla k tomu, že dnes je z něj jeden z největších expertů v oboru egyptologie.

00840402.jpeg

Onu knihu s býkem z jeskyně Altamira si Bárta dodnes pamatuje, a pamatuje si i fakt, že biflovaný text ho tehdy nakonec vcelku zaujal. „Vždycky mě bavila Afrika a vývoj člověka. Nakonec to došlo tak daleko, že jsem po střední škole dostal stipendium na americké univerzitě u Freda Wendorfa, který dělal výzkum na Sahaře a objevil velká naleziště. Já to ale odmítl a začal studovat egyptologii.“

Od roku 2011 vede výzkum archeologické lokality Abúsír, ve které tuzemský tým objevil vzácné předměty odkazující ke Slunečním králům, což jsou panovníci 5. staroegyptské dynastie žijící asi 2435 až 2306 let před naším letopočtem. Vzácné sochy, předměty denní potřeby a další artefakty jsou v současné době k vidění na velké výstavě Sluneční králové v Národním muzeu. I to byl důvod, proč jsme Miroslava Bártu pozvali do Vizitky. 

Čtěte také

Oblast Abúsíru se nachází v zemi nikoho mezi Gízou a Sakkárou a jedná se o plochu velkou zhruba 2 krát 1,5 km. „Výzkum se odehrává zhruba na ploše 20 krát 15 metrů, trvá dva až tři měsíce, expedice čítá několik desítek lidí z humanitních, technických i přírodovědných oborů a výsledky se zpracovávají několik let,“ přibližuje Bárta projekt, který přinesl historické svědectví nevyčíslitelné hodnoty. „Nedávno jsem mluvil o výročí nálezu Tutanchamonovy hrobky. Kdyby se něco takového našlo dneska, je to katastrofa, protože výzkum by za pomocí nejmodernějších technologií trval desítky let a nikdo by to nezaplatil,“ poukazuje na téměř sto let starý vzácný nález faraonova bohatě vybaveného pohřebiště.

Stále aktuální obor

Na práci v Abúsíru Miroslava Bártu nejvíc baví objevování malých střípků, které sestavují mozaiku tehdejšího obyčejného života. „V páté dynastii se Egypt dostával na vrchol v oblasti umění i organizace státu, zároveň se ale ukázaly první negativní faktory, které tu civilizaci přivedly ke kolapsu – nárůst úředníků, nefunkční společenský smlouva, klimatické změny. Proto chceme ukázat, že egyptologie je stále aktuální, tehdejší procesy nastavují zrcadlo aktuálním civilizacím,“ říká Bárta.

Na výstavě Sluneční králové mohou návštěvníci Národního muzea vidět téměř 300 historických předmětů ze starověkého Egypta starých až 5000 let. Egypt ještě nikdy do zahraničí nezapůjčil takové množství významných artefaktů a výstava patří mezi nejvýznamněj

Klimatických změn neboli zdvižených prstů, že je třeba něco začít dělat jinak, si ostatně Egypťané dobře všímali a témata s nimi spojená zobrazovali na stěnách hrobek. Zaznamenali tam tak i například rozšiřování Sahary. „Byl to pro ně trend přicházející od bohů, ne nadarmo byl jeden z abúsírských vysokých hodnostářů a vrchní lékař celého Egypta také kouzelníkem.“

Poslechněte si celou Vizitku, ve které Miroslav Bárta mluví o tom, jak egyptologům pomáhají při práci snímky ze satelitů, jak přednášel v USA anebo proč patří Češi mezi egyptologickou špičku.