Palác Olympic byl zjevením. Baťův dům služeb příkladem ryzího funkcionalismu s prvním rychlovýtahem

30. listopad 2018
02005086.jpeg

Obchodní domy bývaly skvostem architektury své doby. V novém seriálu Mozaiky mapujeme s historikem architektury Petrem Klímou minulost i současnost architektonicky pozoruhodných obchodních domů v Praze.

Začínáme v době první republiky, ve dvacátých letech minulého století. Naší první zastávkou byl Palác Olympic ve Spálené ulici, ve kterém sídlí Divadlo Ypsilon.

Palác Olympic

Raně funkcionalistický palác je dílem architekta Jaromíra Krejcara - příslušníka meziválečné avantgardy a člena Devětsilu, který patřil ke skupině architektů sdružených kolem časopisu Stavba vedeného teoretikem Karlem Teigem. Když byl Palác Olympic v prosinci 1927 otevřený, působil doslova jako zjevení...

Praha - Spálená ulice - uprostřed palác Olympic (postavený 1926-1927 - arch. Jaromír Krejcar), vedle vpravo původně dům Státní pojišťovny, vybudovaný v r. 1907, (arch. Osvald Polívka)
Palác Olympic

Baťův palác

Ačkoli od otevření Baťova paláce v dolní části Václavského náměstí uplynulo skoro 90 let, využití této funkcionalistické stavby se nezměnilo. Jako Dům Baťovy služby veřejnosti byl otevřený 4. prosince 1929, protože prodejna ve Stýblově pasáži na rohu Václavského náměstí a Vodičkovy ulice, přestávala v druhé polovině dvacátých let dostačovat stále se rozšiřujícímu sortimentu obuvi i velkému zájmu zákazníků. V nové budově byl dokonce první osobní rychlostí výtah v Československu nebo potrubní pošta pro zaměstnance.

Na seznamu obchodních domů, za kterými se Mozaika ještě vydá, jsou:
OD Perla – 1931
Bílá labuť – 1939
Dům módy – 1956
Dům potravin – 1957
Kotva - 1975 (únor)
Máj – 1975 (duben)
Družba - 1976
DBK - 1981