Opulentní architektura nového Hlaváku je především zbytečná a do dnešní úsporné doby nepřiměřená
V diskusi, která se rozpoutala nad vítězným návrhem na proměnu Hlavního nádraží v Praze, jsou nejčastěji negativně kritizovány tři věci: Za prvé vizuální stránka, tedy že obří pergola je necitlivá vůči kontextu Prahy i budov, které dotváří. Za druhé zničení původní budovy od architektů Šrámkové, Bočana a spol. A za třetí nekomfort budoucího prostředí ubourané haly a otevřené pergoly. Všechny jsou oprávněné.
Je potřeba hledat i další skutečnosti, které leží v podstatě takového výsledku soutěže.
Každá architektura ztělesňuje nějaký hodnotový přístup – v tomto případě nejen architektů, ale i zčásti veřejného zadavatele, tedy hlavního města. Nacházíme se v době, kdy se z mnoha důvodů musíme všichni uskrovnit. Stávkují učitelé a lékaři, lidé doma dobrovolně topí na minimum, snažíme se šetřit planetu, prodlužujeme odchod do důchodu. A v takové situaci město ukáže návrh architektury, která ztělesňuje pravý opak. Ne snad rozsahem zadání, nějaké úpravy jsou potřeba, ale neskromným, nepokorným způsobem formy.
Například ona diskutovaná pergola je především naprosto zbytečná, drahá, drahá bude i její údržba. Nepotřebujeme ji, stačila by kultivovaná uzavřená nádražní hala a před ní kultivované volné prostranství a udržovaný park se stromy. Stejně jako je zbytečná a drahá celá radikální přestavba s rozbouráním původní budovy, kterou by stačilo jen elegantně zmodernizovat. Jakoby architekti a jejich zadavatelé někdy úplně ztratili kontakt s realitou dneška.
Proč to nejde šetrně?
Nabízí se jednoduchá otázka: Proč nemůžeme stavět normálně – přiměřeně? Proč zadání nemůže znít: Splňte požadavky funkční proměny minimálními prostředky – z hlediska nových objemů, výrazu, peněz, atd. I to totiž může přinést krásný výsledek. Proč celá atmosféra jakoby napovídala – využijte nutnou funkční proměnu k architektonické exhibici?
Navíc – jakoby bez ní navíc nešla vyhrát soutěž? Protože soutěžní poroty skutečně mají často tendenci vybírat na první pohled efektní, nápadné, návrhy. Jenže ty nejlepší přístupy se často ukrývají v nenápadných, nicméně chytrých řešeních, která ale nekřičí na první dojem a jejichž kvalitu je třeba při hodnocení najít v trpělivém čtení a přemýšlení.
Související
-
Kvalita urbanistického návrhu je důležitější než design budov
Soutěžní přehlídky a ceny, stejně jako média, se zabývají převážně jednotlivými budovami, případně jednotlivými veřejnými prostranstvími.
-
Citlivost vnímání prostředí vzbuzuje naději znovu docenění důležitého rozměru našeho života
V současné době probíhá několik výstav, v jejichž konceptu se objevuje téma citlivého vnímání světa okolo nás. V posledním období toto téma společností příliš nerezonovalo.
-
Může být abstraktní umění angažované?
V Galerii Rudolfinum minulý týden začala výstava CO-EXTENSIVE, která se zabývá způsoby, jakými umění reflektuje prostor a jakými my prostor vnímáme.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
