Citlivost vnímání prostředí vzbuzuje naději znovu docenění důležitého rozměru našeho života
V současné době probíhá několik výstav, v jejichž konceptu se objevuje téma citlivého vnímání světa okolo nás. Je to možná důležitý signál, protože v posledním období toto téma nejen výstavami, ale ani společností obecně příliš nerezonovalo. Dalo by se i říci, že není právě v kurzu. Nevyžaduje totiž rychlost, růst, kvantitu, efektnost, stále nové věci, jiné věci, víc věcí…, tedy vlastnosti výhodné pro dominující tržní prostředí.
Prezentovat se citlivým vnímáním obyčejných, všem dostupných věcí, tam kde znakem úspěchu je dělat to, co nemohou dělat všichni, resp. nemají na to například finanční prostředky, se také příliš nenosí. Vlastně by se s nadsázkou dalo říci, že kdybychom opravdu plně využívali schopnost citlivě vnímat elementární vlastnosti světa okolo nás, mohl by to být například jeden z nástrojů ekologické udržitelnosti. Všichni jsme totiž zákazníci a svojí poptávkou v konečném důsledku roztáčíme kola nadprodukce.
Čtěte také
Schopnost citlivě vnímat okolní prostředí otevírá nekonečně bohatý svět, který nám leží před nosem, a my ho necháváme ležet. Je nám málo, říkáme, že „na takové hlouposti nemáme čas, protože přece děláme něco důležitějšího“. Ale okamžik hlubokého vhledu člověk může zažít i cestou v tramvaji, či uprostřed manuální práce.
A tak zmíněné výstavy, a zejména jejich vzájemný, byť neplánovaný, souběh tématu vcítění, snad mohou znamenat, že si jeho hodnotu a potřebnost v dnešní době, přeci jen začínáme uvědomovat.
Mnoho podob citlivosti
Patří k nim výstava Mnoho podob citlivosti v Galerii HYB4 v Kampusu Hybernská, která zkoumá možné způsoby schopnosti citlivě vnímat (nikoli citlivosti predispoziční).
Koncept výstavy Myšlení obrazem v Městské knihovně – Galerii hlavního města Prahy je na způsobu vnímání založený, ústředním tématem sice je vnímání výtvarných obrazů, ale jeho principy jsou pro nás důležité i ve vnímání každodenního prostředí. Klíčová je formulace Miroslava Petříčka, když říká, že abychom mohli obrazu rozumět, musíme se s ním nejdřív setkat. A skutečné setkání je právě o citlivosti vnímání.
Za slovy
Výstava Za slovy v Centru současného umění DOX se k citlivosti výslovně nevztahuje, ale tím, jak zkoumá vztah výtvarného a literárního jazyka, nachází ho právě ve „způsobu, jakým čteme a chápeme svět“.
Extenze a hypertenze
Výstava CO-EXTENSIVE v Galerii Rudolfinum je specificky o vnímání prostoru, a ukazuje, jak nám abstraktní a formálně střídmé umění dokáže ukázat universální vlastnosti každodenního prostředí.
A okrajově můžeme zmínit i téma Fotograf festivalu Hypertension 23, který se zabývá tím, jak jsme vystaveni nepřetržitému tlaku vizuálních obrazů, vyžadujících naši pozornost, a „den se tak mění v seznam úkolů, které smršťují naše vnímání času“, ve kterém pak nedokážeme citlivě vnímat podstatné vlastnosti prostředí.
Související
-
Festival Fotograf řeší tenzi. Jak digitální realita a kyberprostor proměňují naši lidskost?
Žijeme v době, kdy se stává fenomén fotografie nedílnou součástí našeho života. Digitální realita a všudypřítomné technologie vystavují naši pozornost nepřetržitému tlaku.
-
Může být abstraktní umění angažované?
V Galerii Rudolfinum minulý týden začala výstava CO-EXTENSIVE, která se zabývá způsoby, jakými umění reflektuje prostor a jakými my prostor vnímáme.
-
V architektuře se vede dialog, sebeprezentace je pasé. Nespoléhejme na osvědčené přehlídky
Saša Michailidis se ptá architektky Pavly Melkové a komisařky české reprezentace pro bienále 2023 a kurátorky Sbírky architektury NGP Heleny Huber-Doudové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.