Palora vbíhá do cíle. Litovelští zpěváci ladí poslední detaily před sborovým koncertem Roku české hudby
A je to tady! Už jen desítky hodin nás dělí od největšího sborového koncertu Roku české hudby, který se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky. V Litovli se naposledy scházejí na zkoušku a s napětím očekávají odpoledne a večer, kdy se spojí s ostatními do Tisíce hlasů adventu. Natáčel kolega Aleš Spurný.
Repertoár koncertu
- Bedřich Smetana: Proč bychom se netěšili z opery Prodaná nevěsta
- Wolfgang Amadeus Mozart: Ave verum corpus
- Antonín Dvořák: Polonéza z opery Rusalka
- Antonín Dvořák: Květiny bílé po cestě z opery Rusalka
- Antonín Dvořák: Árie o měsíčku z opery Rusalka
- Josef Suk: V nový život
- Johann Sebastian Bach: Wohl mir dass ich Jesum habe
- Bedřich Smetana: předehra k opeře Prodaná nevěsta
- Felix Mendelssohn-Batholdy: Hark! The Herald Angels sing
- Tichá noc
- Adeste fideles
- Jakub Jan Ryba: Gloria z České mše vánoční
HARMONOGRAM DNE
neděle 22. prosince 2024
Obecní dům – Smetanova síň
příjezd účastníků a účastnic
09.45–10.45 registrace
11.30–14.00 generální zkouška
16.00 1. koncert; vysílání na ČRo D-dur
20.15 2. koncert; vysílání na ČRo Vltava
odjezd účastníků a účastnic
Český rozhlas poskytne pěveckým sborům příspěvek na dopravu.
Délka každého koncertu je odhadnuta na jednu hodinu.
Kontakt pro případné dotazy: tisichlasu@nipos.cz
Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.
Nejposlouchanější
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
-
Jelena Mašínová: Motýlí smrt. Strhující milostná tragédie odvyprávěná v 18 telefonických rozhovorech
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
