Kvalita urbanistického návrhu je důležitější než design budov
Soutěžní přehlídky a ceny, stejně jako média, se zabývají převážně jednotlivými budovami, případně jednotlivými veřejnými prostranstvími. S návrhy urbanismu měst, který na větších plochách fixuje obrysy půdorysných stop a objemy budov a mezi nimi vymezená veřejná prostranství, v nich ale většinou nenajdeme.
Čtěte také
Často proto, že podmínkou cen je realizace a pak pro zdánlivou neatraktivitu – z plánů ještě není vidět konkrétní místo do detailu, takže pro řadu lidí je těžké si ho představit. Ze stejného důvodu se o něm většinou nezmiňují ani média. Výsledkem ale je, že důležitost kvality a zodpovědnost urbanistického návrhu je podceňována i ve fázi plánování.
Panuje dokonce i takový názor, že je-li architekt kvalitní – což je ale právě hodnoceno podle kvality jednotlivých staveb – pak je škoda, aby se „zahazoval“ s plánováním ve velkém měřítku. Je skutečně pravda, že široký urbanismus je většinou plánování na delší dobu dopředu, takže výsledky nejsou vidět bezprostředně, často se jich třeba ani nedožije. A slávu si na nich také nevyslouží – zejména tam, kde vzniká na základě efektních fotografií domů v časopisech.
Pravda ale také je, že tak, jak se dobrý plánovač nedožije uznání, tak stejně se špatný plánovač nedožije ostudy. Teprve v nedávné době vidíme jaké nevratné škody, napáchal modernistický urbanismus, zejména sedmdesátých a osmdesátých let, umocněný direktivou komunismu. Do očí bijící škody, jako jsou vysokorychlostní automobilové koridory skrze historická centra měst, už většina lidí vidí. Méně si ale uvědomujeme, co způsobil nepromyšlený urbanismus, který nevytvářel ulice ani náměstí, a který často navíc navazoval bezprostředně na historická jádra měst, někdy namísto asanovaných starých čtvrtí. Podobné návrhy se nicméně objevují dodnes.
Čtěte také
Jde to i dobře
V Praze ale v posledních letech vzniklo na půdě správy města několik kvalitních rozsáhlejších urbanistických studií, které navíc vzešly z kvalitně připravených mezinárodních soutěží. Například Bubny-Zátory, či druhá část zástavby Florence. A nedávno byly vyhlášeny výsledky mezinárodní soutěže na zástavbu čtvrtého kvadrantu Vítězného náměstí, organizované soukromým investorem, ale ve spolupráci s městem. A právě na vítězném návrhu se můžeme dohadovat, že se u poroty a investora zřejmě projevilo vědomí, že kvalitní urbanismus je důležitější, než design domů.
Vítěznému návrhu totiž dominuje množství kvalitního veřejného prostoru v promyšlené vazbě na navržené budovy i okolní město. Zároveň ale design jednotlivých budov, za kvalitou urbanismu o několik tříd zaostává. Ten se nicméně dá měnit – na papíře a nakonec i v realitě. Urbanismus se obecně příliš měnit nedá – obtížně na papíře v rozběhnutém projektu, a téměř vůbec v realizovaném městě. Škody, které napáchal špatný urbanismus v uplynulých padesáti letech, v některých případech už napravit nejdou – resp. ne za peníze, které máme k dispozici.
Související
-
Citlivost vnímání prostředí vzbuzuje naději znovu docenění důležitého rozměru našeho života
V současné době probíhá několik výstav, v jejichž konceptu se objevuje téma citlivého vnímání světa okolo nás. V posledním období toto téma společností příliš nerezonovalo.
-
Může být abstraktní umění angažované?
V Galerii Rudolfinum minulý týden začala výstava CO-EXTENSIVE, která se zabývá způsoby, jakými umění reflektuje prostor a jakými my prostor vnímáme.
-
V architektuře se vede dialog, sebeprezentace je pasé. Nespoléhejme na osvědčené přehlídky
Saša Michailidis se ptá architektky Pavly Melkové a komisařky české reprezentace pro bienále 2023 a kurátorky Sbírky architektury NGP Heleny Huber-Doudové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.