Oltářní triptych konzumu. Výstava Roberta V. Nováka v GASK je iniciačním bodem pohledu do nitra diváka i základů společenského systému
Nenápadná, rozsahem minimální, výstava Roberta V. Nováka s názvem Sběratel, je jen v jedné místnosti a navíc obsahuje jen tři obrazy. Přesto je její sdělení jasné, ucelené a plně dostačující. Slouží především jako iniciační moment, který v divákovi spustí další úvahy – a o ty zde jde. Ne náhodou obrazy evokují oltářní triptych. Na všech třech obrazech, resp. vitrínách, vidíme plochu z desikačních sáčků, připíchaných entomologickými špendlíky. Díváme se na oltář konzumu.
A pokud přistoupíme na nabídku vystavit se iniciačnímu procesu, můžeme před ním nahlédnout do svého svědomí. Dělá to ostatně i sám autor, v textu visícím na protější stěně, který dokonce tím, že je dopisem psaným v ich formě, autora v situaci zpřítomňuje. Novák zde ale jenom nemoralizuje – zná i svoje slabosti. Konečně i sám název výstavy Sběratel, v kontextu tématu, jímž je kritika nadprodukce a hromadění věcí, krásně ukazuje tento vědomý paradox.
Můžeme se tedy ptát: Kolik pomyslných i skutečných sáčků s desikanty zůstalo za námi? A především předmětů, které v krabicích s nimi byly? Potřebovali jsme je opravdu? A kde jsou teď?
Důležité ale je si zároveň uvědomit, že nejtěžší není, jak obstojíme sami. Protože svoje individuální chování můžeme řídit. Těžší je, že spolu s námi tady stojí celý současný společenský systém. Nadprodukce a konzumerismus jsou důsledkem neomezené vlády volného trhu, dnes navíc propojeného i se strukturami státu, které by ho měly ve skutečnosti vyvažovat. Jsme v situaci, kdy smyslem výroby zboží není skutečná potřeba, ale finanční zisk, navíc ve velmi individualistickém prostředí, kde schází pocit zodpovědnosti jak za širší společenství, tak například vůči budoucím generacím. Kde ona možnost koupit si téměř nekonečné množství levného zboží, dostupná většině lidí v naší části světa, je zástupné uspokojení potřeb. Odvádí nás totiž od vědomí, že ve skutečnosti potřebujeme především důstojné bydlení, kvalitní vzdělání, zdravé prostředí, volný čas pro svůj osobní rozvoj a udržování lidských vztahů. A tyto věci už pro řadu lidí dostupné nejsou.
Čtěte také
Abychom dokázali hledat možné proměny systému, potřebujeme ale porozumět, v čem skutečně tkví jeho základy. Což se jeví náročné, protože většina z nás nejsme odborníci na politickou ekonomii či filosofii, ale bez toho nenajdeme svoji efektivní roli ve změně zdánlivě nevyhnutelného. Stejně jako nerozeznáme jeho výhody (stále ještě žijeme v jednom z nejhumánnějších systémů dneška) ani rizika a nevyhneme se paušálním adoracím či odsudkům. Může nám v tom nicméně pomoci například řada aktuálních knih. Namátkou třeba autorů Rutgera Bregmana, Patricka Deneena, Tobyho Orba, Jamese Trauba, ale i například Platonova Ústava má k tématu co říct.
Související
-
Architektura všem? Nová expozice postrádá zastřešující kritické zhodnocení doby v souvislostech
Nová expozice Architektura všem mapuje období 1956–1989. Má dvě úrovně – jednou jsou samotné stavby, druhou pak jejich zasazení do společenského kontextu doby
-
Bienále v Benátkách přináší vícero výstav, kde vidíme dialog umění a architektury
Protože výstavy jsou většinou v reprezentativních palácích, nabízí se - vzhledem k tématu bienále - silné téma ke konfrontaci.
-
Asambláž prostoru. Jak dva autoři vytvářejí nový celek rozdílnými způsoby?
Rekonstrukce Procuratie Vecchie v Benátkách architekta Davida Chiperfielda, a výstava Louise Nevelson tamtéž, se potkávají v asambláži prostoru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
