Sama si zasadila třináct bodných ran, tři přímo do srdce. Nebo to bylo jinak? Do kin vstupuje dokument Aneta
Do kin přišel film o údajné sebevraždě mladé ženy. Podle policie se Aneta zabila sama. Zasadila si devět bodných ran, z toho tři přímo do srdce. Případ se stal před deseti lety, ale někteří Anetini blízcí se s výsledky vyšetřování policie dodnes nesmířili. Filmový štáb v čele s Jiřím Sádkem se rozhodl vydat na horkou půdu a osudnou noc zrekonstruovat. I s rizikem, které cítil v zádech.
„Měl jsem strach o svou bezpečnost i bezpečnost svých spolupracovníků. Na druhou stranu jsme během natáčení drželi nad naším projektem velké informační embargo, čímž ten strach značně klesnul,“ přiznává režisér. Skutečnost, že je snímek odtajněn, bere jako štít. „Jestli mě v tuhle chvíli někdo ublíží nebo ne, už vlastně není podstatné. Film totiž od teď uvidí příliš mnoho lidí a zprávu, kterou chceme filmem vyslat, to nezastaví,“ dodává.
Tou zprávou je podle něj varování před systémem a jeho případnými chybami. „Chtěl bych naším snímkem říct, že se můžeme mít lépe a spravedlivěji. Přitom neříkám, že policie dělá svou práci špatně. Paradoxně si myslím, že by si zasloužila větší rozpočty a navýšení kapacit, aby se chyby neděly,“ upozorňuje. Nemaskuje přitom, že se přiklání na stranu těch, kteří oficiální závěry policie zpochybňují. Vyšetřovatelé si ale vždy trvali a trvají na svém.
Pomůže nadhled?
Hlavními aktéry události byli tehdy vedle Anety její tehdejší přátelé Kateřina a Ahmad. Filmaři postavili v ateliéru přesnou repliku bytu, kde k tragédii došlo, a osudné okamžiky snímají shora. Podle Sádka proto, aby mohli diváci rozhodující situace sledovat doslova s nadhledem. Pro každého z hlavních aktérů událostí, tedy Anetu, Kateřinu a Ahmada, měl přitom vždy po třech hercích. „Důvody byly jednak pragmatické, ne vždycky měl každý čas, jednak bezpečnostní. Aneta byla jenom jedna a nechtěl jsem, aby s ní byl ve filmu spjat jenom jeden obličej, aby celá marketingová tíha ležela na jedné herečce. A další věc: představte si, že by herce představujícího Ahmada potkal někdo na ulici, myslel si, že jde o skutečného Ahmada, a zmlátil ho. Takže zase: chtěl jsem marketingovou zodpovědnost rozmělnit mezi víc herců a tím je neohrozit,“ vysvětluje režisér.
Mimochodem: během filmové rekonstrukce odmítla paní Rodová podat ruku herci představujícímu právě Ahmada. Tak silný pro ni ten okamžik byl. „Přestože jsme všichni včetně jí věděli, do čeho jdeme,“ potvrzuje Jiří Sádek.
Související
-
Festival Kamera Oko v Ostravě se letos zaměřuje na kameru v dokumentárním filmu
Od 13. do 17. listopadu hostí Ostrava už pošestnácté mezinárodní festival zaměřený na kameramanské umění.
-
28. ročník MFDF Ji.hlava zná své vítěze. Nejlepší dokumenty jsou Dům bez východu a Prezidentka
Nejlepším tuzemským dokumentem je Dům bez východu Tomáše Hlaváčka, cenu za nejvýraznější světový dokument si odnesla Prezidentka režiséra Marka Šulíka.
-
Deset fotografií vytvořilo pohyb. Divák má zapomenout, že sleduje fotky, říká režisérka Tasovská
Její dokument Ještě nejsem, kým chci být o fotografce Libuši Jarcovjákové získal na Finále Plzeň Zlatého ledňáčka za vizuálně poutavé vyprávění s respektem k tématu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.