Tátovi by se to líbilo, měl rád, když se rodina spojovala, říká scenáristka filmu Tichá pošta
Film Tichá pošta natočil režisér Ján Sebechlebský podle novely Jiřího Stránského a scénáře Kláry Formanové. Příběh tichého hrdinství party dětí v zimě 1945 slyšel bývalý politický vězeň a spisovatel od svého spoluvězně, a později ho vetknul do literárního tvaru.
Stránský ještě začal pracovat na scénáři, ale už mu nestihl dát použitelnou podobu. „Poodešel na jiný svět, jak říkal. Ale chtěl, abych scénář dokončila,“ vzpomíná jeho dcera Klára Formanová. „Týden po pohřbu jsme tak s režisérem Sebechlebským začali psát, a měli jsme hodně intenzivní pocit, že je u toho s námi,“ dodává s tím, že jí psaní pomohlo překonat smutek po tátovi. „Vlastně jsme pracovali s ním,“ říká.
Tak trochu rodinný podnik – podle přání Jiřího Stránského
Práce na filmu byla pro Formanovou hodně osobní. Nejen, že psala scénář podle knihy svého zesnulého otce, ve snímku hraje taky její dcera Antonie a manžel Petr Forman. S režisérem se přitom zná spoustu let – byli spolužáci na FAMU. „Táta měl rád, když se rodina takhle spojovala. Jsem ráda, že to v Tiché poště takhle má,“ usmívá se. Antonie Formanová měla přitom podle přání jejího dědečka Jiřího Stránského hrát hlavní postavu – dívku jménem Anka. Přípravy se ale protáhly, a Antonie povyrostla. Ve filmu tak hraje jinou postavu.
Výkony dětských herců v hlavních rolích jsou skvělé. I díky nim snímek Tichá pošta navazuje na zářnou tradici československého filmu pro děti a mládež. Podle Kláry Formanové nebyla tahle návaznost prvoplánová, ale někteří lidé ji viděli už ve scénáři. „Kdyby to diváci takhle chápali, byla by to pro nás čest,“ zdůrazňuje. Vyzdvihuje přitom i práci castingové režisérky Jitky Fleischhansové, které prošlo rukama šest set dětí. Konečný výběr se opravdu povedl.
Proč se filmy natočené podle knih Jiřího Stránského nehrají?
Snímek Tichá pošta rozšířil řady filmových a televizních děl, jejichž základem jsou literární díla Jiřího Stránského. Tím nejznámějším je seriál Zdivočelá země. Pohříchu se ale zmíněné filmy a seriály v kinech či televizi neobjevují tak často, jak by si zasloužily. „Nevím, proč tomu tak je. Ovšem je to škoda, třeba zrovna Zdivočelá země je dnes aktuální. Mám totiž pocit, že žijeme v poněkud zdivočelé době,“ uvažuje scenáristka snímku Tichá pošta Klára Formanová.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
