Grafický designér Robert V. Novák
S tvorbou Roberta V. Nováka se setkáme v divadlech, galeriích, v knihkupectvích i na festivalech.
Vizuální tvář dal pražskému divadlu Archa, Letní filmové škole v Uherském Hradišti, Galerii Langhans nebo Západočeské galerii v Plzni. V Domě umění města Brna proběhla v loňském roce také poslední Novákova výstava, na které se prezentoval jako fotograf.
Před několika lety vzbudil rozruch reklamní kampaní brněnského Národního divadla, která na plakátech neukázala umělce, ale techniky, hudebníky z orchestru, uvaděčky nebo diváky. Jedna z Novákových posledních velkých prací se váže k opernímu festivalu Janáček Brno, navrhl jeho celkový vizuální styl. Letošní výtvarný kabát festivalu vychází z prvků a ornamentiky moravských lidových krojů.
Nejčastějšími zakázkami jsou pro Roberta V. Nováka publikace o umění a architektuře. Například výpravná kniha k dlouhodobé výstavě Příběh Pražského hradu, Bruselský sen o československé účasti na Expu 58 v Bruselu, monografie Karla Malicha nebo knihy o architektonických kancelářích SIAL a DAM.
Za plakát k filmu Alois Nebel dostal Českého Lva. Cenu Czech Grand Design mu přinesl novodobý žaltář, třináctikilová kniha v hliníkových deskách, která bude sloužit ke společnému zpěvu francouzských mnichů řádu trapistů.
O všem mluvil Robert V. Novák v řadě médií, v Telefonotéce se ale zaměří na hudbu, ze které čerpá emoce pro svou tvorbu. Seznam skladeb, které vybral, začíná Janáčkem a pokračuje přes Pertha, Varése a Glasse až k opeře Kaji Saarijaho. Dost nesourodé, ale tak to v hlavě mám, připsal k seznamu vlastní rukou.
Nejposlouchanější
-
John Irving: Svět podle Garpa. Tragikomický světový bestseller v podání Michala Bumbálka
-
Lenka Elbe: URaNovA. Jáchymov devadesátých let, jeden lázeňský hotel a tajemství skrytá pod povrchem
-
Dobroslav Chrobák: Drak se vrací. Luděk Munzar a Jana Hlaváčová v baladickém příběhu o lásce a vině
-
Tajný agent. Londýnský obchodník jako neúspěšný špion v románu Josepha Conrada
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.