Odpovědnost zůstává

Část památek byla rozchvácena během československé národní správy: to se týkalo zejména pohraničních klášterů Osek, Teplá a Vyšší Brod, odkud byli vystěhováni němečtí řeholníci. V roce 1950 byly všechny mužské a ženské kláštery zrušeny. Umělecký mobiliář klášterů byl svezen do Prahy a delimitován do Národního muzea, Národní galerie, Národního technického muzea, Uměleckoprůmyslového muzea a do krajských a okresních muzeí. Byly vystaveny jakési darovací smlouvy, jež však neměly zákonný podklad, protože stát, jenž kláštery zrušil, daroval předměty fakticky sám sobě.

Cisterciácké opatství Osek|foto: kloster-osek.org

Významná tepelská knihovna, druhá největší klášterní knihovna v Čechách - po strahovské -, byla zavalena svozem 33 000 svazků z různých knihoven - stěhování prováděli vojáci. Z vitríny byly odcizeny některé autogramy, například Napoleonův a Kubelíkův. Rozházen lístkový katalog, znečištěny fyzikální přístroje a tak dále. Přestože komise na základě zjištěných škod podala stížnosti, byly nedostatky pouze konstatovány, o nápravě nebo postihu odpovědných osob nemohlo být řeči - vždyť v objektu sídlila armáda.

Z klášterního archivu se ztratilo deset rukopisů, mimo jiné dopisy K. J. Erbena a Václava Hanky. Dvě nejcennější listiny, Hroznatovu závěť a listinu Přemysla Otakara I. z roku 1228, musela Náboženská matice zvlášť vyreklamovat. Sbírky muzea byly na nátlak ubytovací vojenské jednotky urychleně nákladními vozy odvezeny do Karlových Varů, velitel hrozil, že jinak je vyhází na dvůr. Vitríny z muzea byly uskladněny na tepelském nádraží, kde pravděpodobně vzaly za své. Kuriózní a příznačný je fakt, že jeden exponát klášterního muzea, kožené důtky, se stal součástí vybavení kanceláře hospodářského zmocněnce pro likvidaci majetku kláštera. Obrazy byly odvezeny hlavně do Národní galerie a Uměleckoprůmyslového muzea, odkud byly po obnovení kláštera v roce 1990 restituovány. Nejkvalitnější exempláře zůstaly v galeriích jako dlouhodobá zápůjčka. Bohoslužebné předměty byly převzaty Charitou, předměty související s osobností zakladatele kláštera Hroznaty, jako románská "Hroznatova mísa", byly převzaty státem.

Románska Hroznatova kaple v klášteře Teplá|foto: vcervinka.superhosting.cz

Pro čtenáře, kterým by se zdálo, že se zase tak moc nestalo, je třeba připomenout, že skuteční vlastníci zabavených předmětů byli vesměs vězněni nebo internováni a zbaveni kněžské služby. Stát a jeho instituce si vzaly do péče tolik předmětů a objektů, že by ji nebyly s to zajistit, ani kdyby se snažily mnohem víc než ve skutečnosti. V době kolem roku 1950 byly sepisovány až dvě "revizní zprávy" týdně, za ztráty nebo zničení nebyl však nikdo nikdy postižen. Většina aktérů tehdejších událostí, které v podobném stylu probíhaly ve všech našich klášterech, už není mezi živými. Historická nespravedlnost způsobuje, že dnešní špatný stav klášterních objektů i jejích sbírek vypadá, jako by ho zavinili sami řeholníci. Zničené objekty klášterů a jejich majetek, pokud se zachoval, dostaly řády zpátky, ale přirozené začlenění do kulturního a hospodářského života regionů se obnovit nedaří. Doba se změnila. Odpovědnost zůstává.