Jan Němec: Lidštější než lidský
Nemine dne, aby světová média nepřinesla další článek o AI. Ekonomické rubriky spekulují o investiční bublině, teoretici práva debatují, zda bude třeba přiznat AI subjektivitu, a programátoři, ti už se rovnou rekvalifikují na metaře.
A co literatura? Nedávno mě zaujal jeden konkrétní výzkum vědců z univerzity v Pittsburghu. Ti vybrali vždy pět básní od deseti kanonických básníků anglického jazyka od Geofreyho Chaucera přes Walta Whitmana a Emily Dickinson až po Sylvii Plath.
Čtěte také
Poté požádali ChatGPT, aby vytvořil pětici nových básní ve stylu konkrétního autora či autorky. Každý z více než 1500 účastníků výzkumu pak obdržel celkem deset náhodných básní a jednoduchý úkol: Určete, kterou báseň podle vás napsal člověk a kterou vygeneroval stroj.
Výsledek? Shrnuje ho už suchý titulek a nebude se vám líbit: Zní takto: „Poezie generovaná AI je k nerozeznání od té napsané člověkem a lidé ji hodnotí lépe.“ Ve zkratce, účastníci výzkumu označili jako básně napsané klasikem častěji ty generované strojově než ty skutečně lidské. Co hůř, všech pět básní, které měly nejnižší lidské skóre, ve skutečnosti napsal člověk; a naopak čtyři básně s nejvyšším lidským skóre vygeneroval stroj.
Čtěte také
Dalo by se argumentovat, že většina účastníků výzkumu měla jen malou zkušenost s poezií, takže výsledky lze přičíst nízké čtenářské kompetenci. Výzkumníci to bohužel předjímali, a tak se účastníků ptali i na jejich čtenářské biografie nebo obeznámenost s konkrétními autory. Dopadlo to tak, že lidé, kteří se předem domnívali, že strojově generovaný text určitě rozeznají, měli ve skutečnosti ještě nižší úspěšnost než průměr. Žádný z parametrů jako věk, vzdělání nebo čtenářská zkušenost s poezií neměly na výsledky vliv.
Jak titulek napovídá, druhá část výzkumu prozradila ještě jednu věc: strojově generované básně většina účastníků hodnotila lépe než ty lidské. Ani toto se nelíbí, ale z výzkumů už to tak nějakou dobu vychází: průměrný čtenář preferuje strojově generované texty, ať jde o poezii, science-fiction povídky nebo fan-fiction.
Čtěte také
Výzkumníci v této souvislosti mluví o fenoménu „lidštější než lidský“. Strojově generované básně nejsou lepší. Vysvětlení je zde spíše psychologické než literární a je opravdu vtipné: Lidé mají tendenci považovat básně vygenerované umělou inteligencí za dílo člověka hlavně proto, že tyto básně upřednostňují. Skálopevně přitom věří, že právě básně napsané člověkem musí být lepší, ty, co se jim líbí. Tak třeba jednou ještě AI poděkujeme, jak hezky nasvěcuje naše iluze. Nebo spíš výzkumníkům z Pittsburghu.
Nejposlouchanější
-
Ladislav Grosman: Obchod na korze. Plesl a Procházková v příběhu o dobrých úmyslech ve službách zla
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Ivan Jelínek: Velikonoční mystérium. Ke 100. nedožitým narozeninám Jiřího Adamíry jako Piláta
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.


