BáSnění Petra Pýchy
Ani ve výběru poezie nezapře Petr Pýcha své okouzlení filmem a filmovým obrazem – právě ten připomínají jím vybrané básně – ať už se jedná o Prévertův výjev z francouzské hospůdky, Skácelův obraz červencové noci, nebo pohled na horskou krajinu Antonína Sovy. Na cestu se vydává s Waltem Whitmanem, za kouzlem jazyka s Ivo Vodseďálkem.
Petr Pýcha je český scenárista, dramatik a učitel na Gymnáziu Ivana Olbrachta v Semilech. Do povědomí rozhlasových posluchačů se zapsal nejprve rozhlasovými hrami, které napsal společně s Jaroslavem Rudišem – Strange Love (2006), Léto v Laponsku (2008) či Lidojedi (2010). Následně připojil také vlastní texty Benzína Dehtov (2013), Bulhar (2019) či Všechno nejlepší, mami!(2025).
Stal se rovněž iniciátorem „dramaloci“ – tedy krátkých rozhlasových hříček tematizovaných městem, ve kterém se odehrávají (Malá ryba, Víc než Paříž, Podletí). Je autorem filmových scénářů Úhoři mají nabito (2019) či Atlas ptáků (2021), největší ohlas mu ale přinesl scénář k snímku Všechno bude (2018), za který obdržel Českého lva.
Pro plzeňské Divadlo Josefa Kajetána Tyla napsali s Jaroslavem Rudišem hru Vánoce na poušti (2023). Svou lásku k literatuře, filmu i divadlu dlouhodobě předává také svým studentům.
ÚDAJE O VYDÁNÍ
Jacques Prévert: A slavnost pokračuje. Překlad: Petr Skarlant (Slova, Akropolis 2000)
Jan Skácel: Sonet o červencové noci na Vysočině (Noc s Věstonickou Venuší, MAŤA 2011)
Antonín Sova: V horách (Básníkovo jaro, Mladá fronta 1958)
Walt Whitman: Zpěv silnice. Překlad: Jiří Kolář a Zdeněk Urbánek (Stébla trávy, Garamond 2016)
Ivo Vodseďálek: Vulgární vtip (Nalézání, Pražská imaginace 1992)
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Martin Röhlcke Montelius: Hökarängen. Tragikomedie o muži, který po rozvodu znovu začíná žít
-
Osudy Miroslava Donutila. Rozhlasové vzpomínky divadelního, filmového a televizního herce
-
Jezero. Syrovou, apokalyptickou prózu Bianky Bellové čte Petra Špalková
-
Jak obstojí Lízinka na škole pro popravčí? Poslechněte si mrazivě černý román Katyně Pavla Kohouta
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
