BáSnění Bernardety Babákové
Výhradně ženským autorkám a jejich dílům je věnován výběr Bernardety Babákové – vrací se k básnířkám oceňovaným, jako je například držitelka Nobelovy ceny za literaturu Louise Gücková, ale objevuje i autorky málo známé, které však hovoří neméně osobitým jazykem a promlouvají k naší současnosti s nečekanou naléhavostí.
Bernardeta Babáková (*1994 v Brně) píše poezii, prózu, věnuje se intermediálním projektům a videu. Její texty byly přeloženy do řečtiny a japonštiny. Mezi její publikace patří básnická sbírka Sdílení polohy bylo ukončeno (2021, Dobrý důvod), experimentální kolektivní text Sedimenty diagnózy wellness (2021, FaVu a Host), přispěla do zinu kolektivu RFK Nic se neuvolnilo a nic se neuvolní (2022, Roleta), editorsky i autorsky se podílela na sborníku Návod na přípravu člověka (2022, JAMU). Věnuje se také kurátorování a dramaturgii nezávislého umění.
ÚDAJE O VYDÁNÍ
Liz Lochheadová: Báseň pro mou sestru, překlad Filip Drlík (z archivu překladatele)
Tera Fabianová: Štěstí přichází ke mně (Romano džaniben, 2000/1–2)
Kateryna Mìchalìcyna: Pes. Střepinové poranění, překlad Aleksej Sevruk (Jazyk slaný jak bachmutská sůl, 2024, Psí víno)
Fadwa Tuqanová: bez názvu, překlad Karel Petráček (Palestinská je flétna má, 1987, Diplomatická mise organizace pro osvobození Palestiny)
Louise Glücková: Zimní recepty – kolektiv autorů, překlad Tereza Marková Vlášková (Zimní recepty – kolektiv autorů, 2022, Argo)
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Margaret Attwoodová: Příběh služebnice. Románová dystopie, ze které mrazí
-
Karel Poláček: Hostinec U kamenného stolu. Tragikomické příhody z jednoho lázeňského městečka
-
Benjamin Klička: Slečna z kiosku. O nástrahách dospělého života
-
Podivuhodný případ Benjamina Buttona. Slavný fantaskní příběh o muži, jehož čas plyne opačným směrem
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
