BáSnění Aleny Blažejovské
Alena Blažejovská připomíná svou cestu k poezii i k Brnu a zásadní básnická jména brněnské literární redakce či své cesty na básnická setkání na Bítově. Mikulášek, Blatný, Skácel, Kuběna, velká jména moravské poezie doplní v posledním dílem tibetskou budhistickou tradicí.
Pořad vysíláme v repríze – premiéru měl na podzim roku 2024 u příležitosti oslav stého výročí brněnského rozhlasu.
Alena Blažejovská (1963) nastoupila na místo redaktorky literárně-dramatické redakce Českého rozhlasu Brno už za svých studií v polovině 80. let. Od té doby zde vytvořila stovky pořadů, kulturně publicistických, literárních i dokumentárních. Poezii s mikrofonem sledovala mimo jiné na legendárních setkáních na Bítově.
Pro regionální vysílání připravuje od roku 1996 kulturní magazín Zelný rynk, v současnosti je také dramaturgyní Radioknihy na stanici Český rozhlas Plus a přispívá do vysílání Vltavy. Vedle rozhlasové práce je významné také její pedagogické působení v Ateliéru rozhlasové a televizní scénáristiky na Divadelní fakultě brněnské JAMU, kde je profesorkou.
ÚDAJE O VYDÁNÍ:
Oldřich Mikulášek: Agogh – úryvek. Vyšehrad 2012.
Ivan Blatný: Melancholické procházky, úryvek. Host – Druhé město 2019.
Jan Skácel: Zakázaný člověk. Kdo pije potmě víno. Blok 1988.
Jiří Kuběna: Ukřižování Vína. Ukřižování vína, Dílo VI, Host 2008.
Milarepä: Toto je pevnost osvícení. Překlad Jan Matuška. Milarepa, život a osvícení. Bílý deštník 2015.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Margaret Atwoodová: Příběh služebnice. Románová dystopie, ze které mrazí
-
Tracy Letts: Zabiják Joe. Kultovní klasika americké coolness dramatiky a úspěšný film
-
Karel Poláček: Hostinec U kamenného stolu. Tragikomické příhody z jednoho lázeňského městečka
-
Podivuhodný případ Benjamina Buttona. Slavný fantaskní příběh o muži, jehož čas plyne opačným směrem
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
