Straussovy Čtyři poslední písně v podání Olgy Bezsmertné a rozhlasových symfoniků
Symfonický orchestr Českého rozhlasu uspořádal výjimečný koncert v Obecním domě. Hostem večera byla světově uznávaná sopranistka Olga Bezsmertna, která zazpívala Straussovy Čtyři poslední písně – jedno z nejkrásnějších děl vokální literatury.
Claude Debussy: Preludium k Faunovu odpoledni
Richard Strauss: Čtyři poslední písně
Vítězslav Novák: Slovácká suita
Účinkují: Olga Bezsmertna (soprán) a Symfonický orchestr Českého rozhlasu
Nastudoval a řídí: Robert Jindra
Přímý přenos ze Smetanovy síně Obecního domu v Praze ze dne 12. února 2025 uváděla Jitka Novotná
Připravil: Vojtěch Babka
Dramaturgie: Alena Maršíková Michálková
Hudební režie: Petr Strejc
Zvukoví mistři: Iva Darebná, Pavel Dejmek a Jan Šrajer
Olga Bezsmertna, rodačka z Ukrajiny, patří mezi přední sopranistky současnosti. Svou kariéru zahájila ve Vídni a brzy se stala členkou Wiener Staatsoper. Její hlas byl oceňován pro čistotu, techniku i hluboký emocionální projev. Vystupovala na prestižních světových scénách a spolupracovala s nejvýznamnějšími dirigenty a orchestry.
Čtyři poslední písně Richarda Strausse je mistrovské dílo, napsané na sklonku skladatelova života, vychází z poezie Hermanna Hesse a Josepha von Eichendorffa. Meditativní texty o životě, přírodě a smíření se smrtí doplnila orchestrální hudba SOČRu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Jolanta Trojak: Svatava. V Praze plné tajných spolků, okultistů a jogínů se objeví dívka-médium
-
Jack London, král dobrodružství. Poslechněte si sedm jeho povídek
-
Jméno. Rychlopalná komedie, ve které výběr jména pro potomka převrátí vztahy jedné spořádané rodiny
-
Jules Verne: Vynález zkázy. Podaří se pirátům získat od profesora výbušninu, která může zničit svět?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
