Síla varhan a noblesa francouzské hudby v podání rozhlasových symfoniků a Roberta Jindry

„Studuji Chopinovy Etudy, ale ještě víc Beethovena a Bacha,“ psal Massenet v jednom dopise z Říma, když tam v 60. letech začal s náčrty pro budoucí koncert. Nicméně svůj Koncert pro klavír a orchestr dokončil až v roce 1902. Pokud dílo trochu připomíná Beethovena, o to překvapivější je třetí věta, jejíž označení říká vše: základem je blíže neurčená slovenská melodie. Dojde i na evokaci virtuózních pasáží Lisztových Uherských rapsodií.

Symphonie No. 3 „avec orgue“ je jednou z nejznámějších skladeb Camille Saint-Saënse. Varhany znějí v této romantické kompozici s výraznými zpěvnými tématy a podmanivou atmosférou v obou základních polohách – v klidné, ztišené, podmalovávající, i v té druhé, monumentální, dominující. Skladba vznikla na objednávku Královské filharmonické společnosti v Londýně, kde měla v roce 1886 za autorova řízení v síni St James´s Hall také premiéru. Vyšla pak tiskem s dodatečným věnováním Franzi Lisztovi, který zemřel téhož roku.