Povídky o lásce od Rainera Marii Rilkeho, Josefa Kocourka, Johna Galsworthyho nebo Oskara Jellineka

Rainer Maria Rilke: Hrobník

Povídka Hrobař patří mezi rané práce německy píšícího pražského rodáka Rainera Marii Rilkeho. Poprvé vyšla časopisecky až po autorově smrti. O svých raných povídkách se Rilke v pozdějším věku vyjadřoval jen velmi zdrženlivě. V dopisu spisovateli Stefanu Zweigovi napsal, že v nich chtěl vyjádřit „jedno a stále znovu to jedno, které s postupem času jednoduše nahradí lepší a dospělejší výraz“.

Přesto už tyto rané práce prozrazují Rilkův nevšední literární talent. Také se v nich už objevují témata charakteristická pro jeho pozdější tvorbu. Jedním z nich je bezesporu i láska a smrt. V Hrobaři je osudový milostný příběh cizince ze severu a osamělé Gity zasazen do časů morové epidemie, která zachvátí jedno malé italské městečko.

Josef Kocourek: Dívka na hřbitově, Strom v uvozovkách

Dvě povídky Josefa Kocourka jsou typickou ukázkou raného díla tohoto originálního „prokletého“ básníka a prozaika první poloviny 20. století. Je v nich avantgardní pestrost barevného a trochu šíleného světa vykloubeného po první světové válce, ve kterém se ale stále objevují přízraky a fantomy válkou nakažené, destruující leckdy s maniakální a bezohlednou láskou. Fyzickou, duchovní, oduševnělou a možná někdy až fetišistickou, ale vždy umístěnou na první místo, láskou specifickou, jak ji jen mohl mladičký spisovatel pojmout a uchopit. Takovou, která dovede i svaté a anděly rozohnit a dohnat do bratrovražedného boje, jak to vidíme v povídce Dívka na hřbitově. I takovou, jaká temně prozařuje ohnivě planoucí vztah, který vidíme v črtě Strom v uvozovkách.

Josef Kocourek balancoval na hranách řady moderních směrů, byl expresionista i poetista, stejně jako specifický vyznavač vitalismu i syn dekadence. Moderní i po více než devadesáti letech od předčasné smrti v roce 1933.

John Galsworthy: Co vypravoval učitel

Anglický prozaik a dramatik John Galsworthy byl velkým příznivcem vstupu Velké Británie do první světové války. Sám kvůli krátkozrakosti nemohl narukovat, angažoval se ale jako sanitář ve Francii u Červeného kříže. Válečnými zkušenostmi je inspirována povídka Co vypravoval učitel. Její titulní postava vypráví příběh mladého páru, o jehož osudu rozhodla právě válka. Je láska věčná? Co všechno jsme pro ni ochotni udělat? A má cenu milovat ve světě bez lásky? Galsworthyho povídka sice na tyto otázky jednoznačně neodpovídá, nutí ale nad nimi přemýšlet.

Oskar Jellinek: Matka devíti

Vynikající prozaik Oskar Jellinek, brněnský rodák, bývá často zahrnován mezi pražské Němce. Germanisté olomoucké univerzity o něm však hovoří jako o prozaikovi patřícím do skupiny moravských Němců. Většina Jellinekových povídek a novel se ostatně odehrává na Moravě. Jeho texty se vyznačují vytříbeným realistickým vyprávěcím stylem, autor se soustředí se na témata morálky, viny a trestu, vztahu muže a ženy. Všechna zmíněná témata dokonale dokumentuje povídka Matka devíti – příběh s antickými rozměry, příběh matky stojící před nemožnou volbou.

Jindřich Šimon Baar: Oběť zákona

Příběh o lásce dvou mladých lidí, z nichž jeden je služebníkem katolické církve. O lásce, která nestačila ani vykvést, a už byla pošlapána a zašlapána. Právě v téhle tklivé povídce se dobře odráží na tehdejší dobu moderní myšlení jejího autora, katolického kněze a spisovatele Jindřicha Šimona Baara. Jako rodák z Klenčí pod Čerchovem znal dobře chodský venkov, jeho zvyklosti a danosti, jeho sociální problémy. Jako katolický duchovní kritizoval některé zažité církevní pořádky a byl toho názoru, že i kněz by měl žít především v souladu se svojí přirozeností.