Bohumil Hrabal: Něžný barbar. Premiéra vzpomínkového vyprávění o výtvarníku Vladimíru Boudníkovi
Bohumil Hrabal vzpomínal na grafika a malíře Vladimíra Boudníka asi pět let po přítelově smrti. Hrabalovo vyprávění je nesentimentální, na výjimečného výtvarníka vzpomíná jako na mimořádnou a složitou osobnost. Esejistické pasáže se střídají s historkami ze života někdejší libeňské skupiny bohémů. Premiéru poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Kromě zakladatele explosionalismu a vynálezce tzv. aktivní grafiky Boudníka a vypravěče Hrabala se v textu nejčastěji vyskytuje jméno básníka a filozofa Egona Bondyho. Kniha je zároveň svědectvím o tvořivé vrstvě poválečné umělecké generace „něžných barbarů“, vitálních, excentrických a svobodomyslných tvůrců.
Prozaik a esejista Bohumil Hrabal datoval svůj text s názvem Něžný barbar pro samizdatovou edici Petlice „podzim 1973“. Z tehdy používaného svérázného „anticopyrightu“ na rubu titulního listu vyplývá, že jde o opis z roku 1974: „Výslovný zákaz dalšího opisování rukopisu. 1974.“ Obezřetná formulace měla chránit autory před případnými represemi pro porušování tiskového zákona, klasifikujícího tehdy tiskovinu jako nelegální, byla-li rozmnožena ve více exemplářích, než bylo nutné pro tzv. vlastní potřebu.
Text vyšel poté ještě v roce 1975 v rovněž samizdatové edici Expedice, první knižní vydání pochází z exilového nakladatelství Index (Kolín nad Rýnem, zde s názvem Něžní barbaři). První oficiální vydání v autorově vlasti je z roku 1990 (nakladatelství Odeon, Praha).
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Vladislav Vančura: Šlépějemi krále Přemysla. Král železný a zlatý a jeho hledání vyvolené ženy
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza. Poslechněte si četbu z Knihy roku Magnesia Litera
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
