Je třeba být vděčný za to, co je. Osudy Leo Pavláta, novináře, spisovatele a diplomata
Osudy Leo Pavláta českého židovského novináře, spisovatele a diplomata zahrnují mezníky od dětství, kdy rád sportoval, až po funkci ředitele Židovského muzea v Praze, kde v červnu 2023 končí.
Leo Pavlát po válce vyrůstal s matkou. Svůj vztah k ní působivě líčí v prvním díle, kde vzpomíná: „Maminka jako jediná ze sedmnáctičlenné rodiny přežila válku a nikdy se z traumatu nezbavila.“ Jeho povídání se tematicky soustředí na dospívání, studia žurnalistiky za normalizace, práci v nakladatelství Albatros v umělecko-naučné redakci (1975).
Zájem o židovské dějiny, duchovní proudy, hebrejštinu a nakonec i přijetí víry Leo Pavláta formovaly a posunovaly k zajímavým lidem, nakonec i ke klíčové pracovní příležitosti. Po roce 1989 působil čtyři roky jako diplomat v Tel Avivu.
V osudech se dále zmiňuje například o vlivu židovské víry, o přátelství s Karolem Sidonem a dalšími osobnostmi, o poslání a fungování i ochraně židovským památek, o složitých covidových časech.
Svou pracovní kariéru letos v červnu završí v Židovském muzeu v Praze, kde působil téměř 29 let. „Svým zaměstnavatelům jsem byl dlouho věrný,“ říká Pavlát. Na aktivní odpočinek i na nové výzvy se dle svých slov těší.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
-
Karel Čapek: Hovory s T. G. M. Vzpomínky, úvahy a myšlenky prvního československého prezidenta
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Osudy Taťjany Medvecké. Rozhlasové vzpomínání divadelní, filmové a rozhlasové herečky
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
