Osudy Mileny Grenfell-Baines. Rozhlasové vyprávění česko-britského „Wintonova dítěte“
Lady Milena Grenfell-Baines (*1929) odjela v červenci 1939 spolu se svou tehdy tříletou nevlastní sestrou Evou do Anglie v posledním z tzv. kindertransportů Nicolase Wintona. Další vlak, který byl naplánován na 1. září 1939, už z Prahy neodjel.
Vyrůstala v Proseči u Skutče. Matka zemřela, když byly Mileně tři roky. Otec Rudolf Fleischmann se znovu oženil s lékařkou lotyšského původu. Byl hlavním z iniciátorů udělení československého občanství německému spisovateli Thomasi Mannovi.
Lady Milena vypráví o době strávené v Československé státní škole ve vesničce Llanwrtyd Wells ve Walesu, kam rodiče Milenu v 11 letech poslali, o práci dětské ošetřovatelky v poválečné Anglii a jako au pair ve Francii.
Po svatbě s významným britským architektem George Grenfell-Bainesem žila v severoanglickém Prestonu, kde dále rozvíjela své organizační aktivity. Láska ke klasické hudbě ji vedla i k založení Přátel Liverpoolské filharmonie.
Se sirem Nicholasem Wintonem se poprvé setkala v roce 1988 v legendárním pořadu Esther Rantzen, od té doby byla se zachráncem 669 československých dětí až do jeho smrti v kontaktu. Zasadila se o realizaci Památníku rozloučení rodičům dětí z tzv. Wintonových transportů na Hlavním nádraží v Praze. Skutečnými hrdiny totiž pro ni byli rodiče, kteří své děti posadili do vlaku – a většina se už nikdy nesetkala.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Otakar Brůna, Zdeněk Zábranský: Hra soudního rady Wendlera. Kostka a Adamíra převrací vzorce chování
-
Povídky z edice Život kolem nás. Prózy Mandlera, Dvořáka, Holuba, Pekárka, Trefulky a Mináče
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
