Sto třicet let Městské knihovny v Praze. Jak se přenesla z roku 1891 do 21. století a co všechno se v běhu času proměnilo?

Prvního ředitele získala instituce až o téměř dvacet let později. V roce 1910 se jím stal městský úředník, ale také básník Antonín Sova. O deset let později jej ve funkci vystřídal jeho zástupce Jan Thon, jehož působení je spjato mimo jiné se stavbou nové centrální budovy na Mariánském náměstí, která vznikla v letech 1925–1928 podle návrhu architekta Františka Roitha.

Ředitel Městské knihovny v Praze Jan Thon kolem roku 1930|foto:Městská knihovna Praha, Press

130 let rozvoje

Rozvoji knihovny a centrální organizaci jejích poboček také notně napomohl zákon „o Velké Praze“ spojující Prahu a dalších osmatřicet měst a obcí, který vstoupil v platnost 1. ledna roku 1922 a vedl ke spojení jejich knihoven.

Jak prošla rozvíjející se instituce bouřlivým dvacátým stoletím, které poznamenaly dvě světové války a jedna studená? Nakolik zasáhla její fondy totalitní cenzura? Jak v jejích zdech rezonovala euforie ze Sametové revoluce? Co pro ni znamenala automatizace a nástup výpočetní techniky? Jak moc ovlivní její chod do budoucna nové technologie a v čem knihovna naopak zůstává stejná?