Jan Kolář: Bestiarium. Hrušínský, Vinklář a Čepek v temném příběhu o anšlusu Rakouska

2. červen 2024

Největší audioportál na českém internetu

Anšlus Rakouska | Foto: Profimedia
Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Petr Čepek jako Ödön von Horváth v dokumentární hře o třicátých letech minulého století v Rakousku. Dvoudílný seriál Jana Koláře se odehrává na smyšlené lidové slavnosti ve Vídni, která se v průběhu let 1934–1938 mění společně s politickou a společenskou situací země. Program „malého útulného rakouského divadla“ nazvaný Bestiarium ukazuje v několika živých obrazech běh obyčejného života občanů až do „anšlusu“. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Osoby a obsazení: Kurt von Schuschnigg (Rudolf Hrušínský st.), Adolf Hitler (Josef Vinklář), Ödön von Horváth (Petr Čepek), Marianna (Miluše Šplechtová), Hermann Göring (Vlastimil Fišar), konferenciér (František Husák), reportér (Miloslav Mejzlík), Joseph Roth (Rudolf Stärz), muž se silným hlasem (Vladimír Kratina) a kouzelník (Vladimír Janoušek)
Dramaturgie: Miloslava Háková
Hudba: Milan Knížák
Režie: Dobroslav Zborník
Natočeno: 1988

Jedním z pomyslných diváků a komentátorů této lidové zábavy je dramatik a spisovatel Ödön von Horváth, jehož osud byl právě aktem spojení Rakouska s Německem neblaze poznamenán. „Pokud se mě ptáte po mé vlasti, pak vám mohu říct následující: narodil jsem se ve Fiume, vyrůstal jsem v Bělehradě, Budapešti, Bratislavě, Vídni a Mnichově a mám maďarský pas – ale vlast? Tu neznám! Já jsem typický starorakousko-maďarský mišunk: maďarsko-chorvatsko-německo-český; jméno mám maďarské, rodnou řeč němčinu. Daleko nejlépe píšu německy, píšu nyní už jenom německy, náležím tedy k německému kulturnímu okruhu, k německému lidu. Ovšem pojem otčina (Vaterland) národnostně zfalšovaný, je mi cizí. Mojí otčinou je Volk,“ napsal Ödön von Horváth.

To, že se čím dál tím víc cítil světoobčanem, nepramenilo jen z jeho povahy a vůle. V roce 1929, kdy psal předchozí řádky, žil a úspěšně psal v Berlíně, který byl v té době považován za hlavní město evropského divadla. Ale jeho konflikty s nacisty se množily. V restauraci například žádá, aby byl vypnut rozhlasový přijímač, který vysílal vůdcův projev, u soudu svědčí proti provokatérům, kteří vyvolali rvačku.

V únoru 1932 prohledaly jeho dům esesmani a v dubnu byly jeho knihy demonstrativně spáleny na Královském náměstí v Mnichově. Jeho žádost o občanství byla opakovaně zamítnuta. V roce 1934 odjíždí do Vídně a stává se světoobčanem de facto.

Horváth je znám především jako dramatik. V jeho svérázných „lidových hrách“ skrze vrstvu kolorovaného realismu vyvěrá nemilosrdná ironie a groteska. Nicméně za pozornost stojí i jeho próza. Franz Werfel o ní napsal, že převyšuje všechno, co vytvořil.

Dne 28. května 1938 se Ödön von Horvath sešel v Paříži s režisérem Robertem Siodmakem, který chtěl v Americe román Století ryb zfilmovat. Odpoledne před schůzkou shlédl v Cinema Marignan tehdejší filmový hit Sněhurka a sedm trpaslíků Walta Disneyho. Když se po sedmé hodině vracel pěšky do hotelu po Champs-Elysées zastihla jej prudká bouře. Větev, která se ulomila z kaštanu, pod který se schoval, ho zasáhla do hlavy. Byl na místě mrtev.

autoři: Klára Novotná , Hana Hložková

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.