Fenomén evropské kavárny, šestkrát a vždycky jinak

22. červen 2024

Nejenom kafírny s nabídkou chutného moku, ale prostor ke čtení, prezentaci napsaného a literárním debatám. Kavárna jako inspirace, jako dědic salonu. Atmosféru, legendy i paradoxy evropské kavárenské kultury přibližuje ve svém šestidílném cyklu Eliška Závodná.

Připravila: Eliška Závodná
Premiéra: 3. 2. 2024

6. díl: Začali jsme ve Vídni, kde i končíme

V kavárně má člověk blíž ke druhým i k sobě samotnému. Cafe Herrenhof byla významná vídeňská literární kavárna, založená v roce 1914, a v meziválečném období se stala místem setkávání tzv. vídeňské moderny. Její atmosféru zvěčnil Friedrich Torberg ve svazku povídek Teta Joleschová aneb Zánik západní civilizace v židovských anekdotách.

A pokud se vám nechtělo do Herrenhofu, mohli jste zkusit třeba Cafe Lurion nebo Prückel. Vídeňská kavárna žije – tradice se mění v současnost a novoty se rychle mění v tradici.

5. díl: Pařížská kavárna přitahující nejenom literáty, ale především malíře, jak dokazují jejich slavná díla

Do kavárny se utíká před rodinou, před ženami i za ženami. V kavárenském prostoru lze „hrát“ svobodnou hru mezi filozofií a uměním. Café Odeon v Curychu jako místo setkávání umělců i politiků, v suterénu byla cukrárna a v prvním patře kulečník − místo mnoha chutí i příležitostí − kolébka dada, později „centrála“ pro emigranty.

4. díl: Švýcarský kanton Graubünden a jeho kavárníci, hoteliéři a cukráři na cestách po Evropě

Itálie, Francie i německé země se staly na konci 18. století cílem mnoha švýcarských vystěhovalců. Mezi jinými také rodin cukrářů a kavárníků, v jejichž stopách se vydáme v tomto pokračování cyklu.

Do berlínské kavárny Josty a do Café Stehely, do proslulého pařížského kabaretu Chat noir, jehož zakladatel, Rodolphe Salis, vnuk přistěhovalce z Vicosoprana, sebevědomě prohlásil: „Bůh stvořil svět, Napoleon čestnou legii a já Montmartre.“

3. díl: Začátky pití kávy v Berlíně a osudové okamžiky tamních kaváren

Potkávají se tu rakouští literáti a německá káva, z těch vídeňských například Joseph Roth, Alfred Polgar, Anton Kuh a Soma Morgenstern. 

Nahlédněte s námi Berlín a Vídeň jako střet dvou „kultur“: prostředí hektické kontra oáza klidu, moderna kontra nostalgie. Život, psaní a vzpomínání zažijete nejenom v kavárně Am Kurfürstendamm. 

2. díl: Model „vídeňské“ kavárny v Rakousku i jinde

Salcburk a jeho kavárna Tomaselli je možná tak slavná jako samotné pití kávy v Evropě. A taky tak stará. Terst – Café Tommaseo a Café degli Specchi. Mnichov a Café Luitpold. Benátky – Caffé della Venezia trionfante, dnes Caffé Florian.

Přínášíme vám střípky lokální historie, jak se kultura a historie potkávaly nad šálkem kávy. Ukážeme vám kavárnu mezi domáckou, familiární minulostí, ale také dynamickou budoucností. 

1. díl: Kavárna jako inspirace, jako dědic salonu

Začalo to ve Vídni? Samozřejmě, Café Frauenhuber, Café Neuner alias das Silberne Kaffeehaus – vyhlášená jména, osobitý styl. V žádném případě ovšem záležitost pouze vídeňská, i Salcburk má kavárnu Tomaselli, možná tak věhlasnou jako samotné pití kávy v Evropě.

V Terstu vyhledejte Caffè Tommaseo či Caffè degli Specchi, v Mnichově nezapomeňte na Café Luitpold, v Berlíně se zastavte v Café am Kurfürstendamm. V Benátkách osloví Caffè Florian (někdejší Alla Venezia trionfante). A co teprve pařížské kavárny… Projděme se evropskými městy a nechme se inspirovat k posezení nad šálkem kávy.

autor: Eliška Závodná
Spustit audio

Související