Klášter v Hájku a hájecká poutní cesta. Barokní duchovno, které žije dodnes

11. květen 2024

Západně od pražské Ruzyně, uprostřed středočeských polí, se nachází poněkud tajuplný objekt. Charakterizují ho barokní budovy obklopené malou přírodní zónou, kterou ohraničuje rozsáhlá zeď.

Areál františkánského kláštera v Hájku po roce 1950 několik let sloužil jako sběrný tábor pro nepohodlné církevní osoby, později jako vojenské skladiště. Záměrem minulého režimu bylo vymazání duchovního rozměru místa. To se naštěstí nepodařilo…

Cíl pouti – františkánský klášter v Hájku u Červeného Újezda

Základní kámen loretánské kaple v Hájku byl položen před čtyřmi sty lety (12. června 1623). Klášter pro 12 františkánů zde vznikl roku 1659. A členové řádu Menších bratří františkánů místo spravují i dnes. Autor pořadu, Petr Slinták, se s jedním z nich, Janem Maria Vianneyem, v Hájku setkal už v roce 2015. Po necelých deseti letech ho doprovázel další člen řeholní komunity, páter Filip Jan Rathouský a místní správcová Gabriela Horčíková.

Z původních dvaceti barokních kaplí lemujících poutní cestu se jich zachovalo dvanáct

Ke klášteru v Hájku u Prahy už 300 let neodmyslitelně patří také poutní trasa lemovaná barokními kaplemi. První z nich lze nalézt na dohled areálu se strahovským klášterem, v místech naproti dnešnímu hotelu Pyramida. Jako jedna z mála se může pochlubit dochovanou barokní malbou s mariánským motivem. Mnohé ze zbývajících takové štěstí neměly.

Františkánský klášter v Hájku u Červeného Újezda

O popularizaci poutní cesty se stará především spolek Poutní cesta Hájek. Ten se zasloužil nejen o vydání poutnické mapy, ale podnítil také opravu některých zanedbaných objektů. Historii a současnost poutní cesty v pořadu přibližuje vedoucí spolku Kateřina Pařízková.

autoři: Milena M. Marešová , Petr Slinták
Spustit audio

Související