Caspar David Friedrich a jeho inspirace českou krajinou. Propojení vyjádření malíře s viděným

1. díl: Setkání s gigantickými horskými vlnami Krkonoš

V čtyřdílném cyklu Jany Davidové-Kracíkové budeme hledat místa, kde vznikaly kresby, akvarely a později obrazy. Jejich témata porovnáme se skutečnou krajinou a budeme vnímat propojení duchovního vyjádření malíře s viděným prostorem skrze osobitou imaginaci.

Caspar David Friedrich: Ráno (1821-1822) / Ráno, k seriálu Caspar David Friedrich a jeho inspirace českou krajinou|foto:Jakub Kašpar, Profimedia

„Být romantikem znamená dát všemu všednímu vyšší smysl, všemu známému důstojnost tajemství a všemu konečnému lesk nekonečna,“ napsal německý básník Novalis.

Friedrichův akvarel Pramen Labe a tři olejové obrazy (Ráno v Krkonoších, Krkonoše a Měsíc nad Krkonošemi) komentují historik Jan Luštinec, kunsthistorik Michael Zachař a vedoucí odboru vnějších vztahů KRNAP Jakub Kašpar.

2. díl: Poutník nad mořem mlh

Podíváme se na obrazy Krajina s Růžovým vrchem, Krajina s duhou, Skalní krajina v Labských pískovcích a Poutník nad mořem mlh. Cesta Drážďany, Pirna, Bad Schandau – Krrippen malíře lákala.

Caspar David Friedrich: Poutník nad mořem mlhy|foto:Jana Davidová-Kracíková, Profimedia

Tento kraj Labských pískovců, skalních masivů, starých lesů, prostorných luk, klikatých říček a spousty osamělých kopců učaroval svojí dramatičností i tichostí. Rozbřesk či svítání nebo temná noc, to jsou témata blízká vnímání Caspara Davida Friedricha. V české krajině skal nacházel souznění se svým duchovním světem.

Ve druhé části cyklu krajinou Caspara Davida Friedricha, spolu s autorkou putovali historik umění Michael Zachař, umělecký fotograf Václav Sojka a geolog a pracovník NP České Švýcarsko Tomáš Salov.

14 fotografií

3. díl: Česká krajina s Milešovkou

Obrazy Caspara Davida Friedricha jsou malířskou oslavou krajiny Českého středohoří a obecně české krajiny. Jsou to díla, která do spíše melancholického až tragického ladění umělcovy tvorby vnesla nečekaně radostný tón; a jsou to také navíc obrazy, v nichž vykrystalizovalo jeho symbolické pojetí hory.

Caspar David Friedrich: Česká krajina s Milešovkou, 1808, olej, plátno / Pohled na Milešovkou s Kletečnou z vrchu Ve Chvojkách nad Teplicemi, odtud skicoval obrazy Česká krajina a Česká krajina s Milešovkou|foto:Jiří Zemánek

„Tento Friedrichův obraz Milešovky byl pravděpodobně také jeho vůbec prvním významným obrazem hory. Jde o jednu z největších malířských poct Milešovce, jaká existuje,“ vysvětluje historik umění Jiří Zemánek, který je spolu s výtvarníkem, fotografem a performerem Tomášem Hrůzou průvodcem této části cyklu.

8 fotografií

4. díl: Kříž v horách (Děčínský oltář)

Děčínský oltář / Kříž v horách|foto: Caspar David Friedrich, akg-images / Profimedia

Prvním tvůrčím podnětem pro tento obraz se pro Caspara Davida Friedricha stala cesta do Čech. V květnu 1803 navštívil Ještěd, kde od roku 1737 stál na skále vysoký kříž.

V Drážďanské galerii, v jejíchž sbírkách je originál obrazu, spolu s historikem Františkem Šumanem a historikem umění Michaelem Zachařem rozmlouvá autorka cyklu Jana Davidová-Kracíková.