Caspar David Friedrich a jeho inspirace českou krajinou. Propojení vyjádření malíře s viděným
Ráno v Krkonoších, Pramen Labe, Hradní kaple v Oybíně − názvy proslulých obrazů nejvýznamnějšího malíře německého romantismu, Caspara Davida Friedricha, odkazují ke krajině Českého středohoří, Českosaského Švýcarska a Krkonoš, která umělci učarovala směr pohledu a vnímání, a následně se „vepsala“ do jeho obrazů.
1. díl: Setkání s gigantickými horskými vlnami Krkonoš
V čtyřdílném cyklu Jany Davidové-Kracíkové budeme hledat místa, kde vznikaly kresby, akvarely a později obrazy. Jejich témata porovnáme se skutečnou krajinou a budeme vnímat propojení duchovního vyjádření malíře s viděným prostorem skrze osobitou imaginaci.
„Být romantikem znamená dát všemu všednímu vyšší smysl, všemu známému důstojnost tajemství a všemu konečnému lesk nekonečna,“ napsal německý básník Novalis.
Friedrichův akvarel Pramen Labe a tři olejové obrazy (Ráno v Krkonoších, Krkonoše a Měsíc nad Krkonošemi) komentují historik Jan Luštinec, kunsthistorik Michael Zachař a vedoucí odboru vnějších vztahů KRNAP Jakub Kašpar.
2. díl: Poutník nad mořem mlh
Podíváme se na obrazy Krajina s Růžovým vrchem, Krajina s duhou, Skalní krajina v Labských pískovcích a Poutník nad mořem mlh. Cesta Drážďany, Pirna, Bad Schandau – Krrippen malíře lákala.
Tento kraj Labských pískovců, skalních masivů, starých lesů, prostorných luk, klikatých říček a spousty osamělých kopců učaroval svojí dramatičností i tichostí. Rozbřesk či svítání nebo temná noc, to jsou témata blízká vnímání Caspara Davida Friedricha. V české krajině skal nacházel souznění se svým duchovním světem.
Ve druhé části cyklu krajinou Caspara Davida Friedricha, spolu s autorkou putovali historik umění Michael Zachař, umělecký fotograf Václav Sojka a geolog a pracovník NP České Švýcarsko Tomáš Salov.
3. díl: Česká krajina s Milešovkou
Obrazy Caspara Davida Friedricha jsou malířskou oslavou krajiny Českého středohoří a obecně české krajiny. Jsou to díla, která do spíše melancholického až tragického ladění umělcovy tvorby vnesla nečekaně radostný tón; a jsou to také navíc obrazy, v nichž vykrystalizovalo jeho symbolické pojetí hory.
„Tento Friedrichův obraz Milešovky byl pravděpodobně také jeho vůbec prvním významným obrazem hory. Jde o jednu z největších malířských poct Milešovce, jaká existuje,“ vysvětluje historik umění Jiří Zemánek, který je spolu s výtvarníkem, fotografem a performerem Tomášem Hrůzou průvodcem této části cyklu.
4. díl: Kříž v horách (Děčínský oltář)
Prvním tvůrčím podnětem pro tento obraz se pro Caspara Davida Friedricha stala cesta do Čech. V květnu 1803 navštívil Ještěd, kde od roku 1737 stál na skále vysoký kříž.
V Drážďanské galerii, v jejíchž sbírkách je originál obrazu, spolu s historikem Františkem Šumanem a historikem umění Michaelem Zachařem rozmlouvá autorka cyklu Jana Davidová-Kracíková.
Související
-
Norbert Schmidt: Ledové moře
Praha 3. března 1824. O půlnoci skončil karneval. „Celkový obraz našeho města nabývá od tohoto okamžiku jiné podoby. Na rozdíl od uplynulých nocí se Prahy zmocňuje ticho.
-
Budeme kvůli restaurovaným obrazům Caspara Davida Friedricha přepisovat dějiny výtvarného umění?
Německý malíř Caspar David Friedrich rozhodně nenabízí hezké iluze jako jiní mistři romantizmu. Jeho obrazy nepatří k těm, které by utěšovaly. Tento rozšířený názor...
-
Okamžiku, postůj. Českosaské Švýcarsko očima fotografa Václava Sojky
Českosaské Švýcarsko okouzlilo během času řadu umělců. Propletenec lesů, skal a vod vytváří neopakovatelnou a podmanivou kulisu pro oči i vnímání všech návštěvníků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
