Budeme kvůli restaurovaným obrazům Caspara Davida Friedricha přepisovat dějiny výtvarného umění?
Německý malíř Caspar David Friedrich rozhodně nenabízí hezké iluze jako jiní mistři romantizmu. Jeho obrazy nepatří k těm, které by utěšovaly. Tento rozšířený názor si u dvou pláten, která v jeho tvorbě znamenala průlom k úspěchu, musíme zřejmě poopravit. „Mnich u moře“ a „Opatství v dubovém lese“, dvě ikony romantiky mohou nyní vidět návštěvníci berlínské Staré Národní galerii, kde jsou obrazy po náročném restaurování až do 22. května vystaveny.
Caspar David Friedrich, nejoblíbenější německý malíř romantizmu, díla vytvořil ve svém drážďanském ateliéru. Hned po dokončení v roce 1810 je vystavil v Berlínské Akademii. Koupil je pruský král Friedrich Wilhelm III. na žádost svého patnáctiletého syna, korunního prince, který se později stal nejvýznamnějším podporovatelem severoněmecké romantiky v umění a architektuře. Když se Friedrichova díla objevila na berlínské Výstavě století v roce 1906, byla již jiná, ponurá, tmavá. Restaurátorské práce atmosféru obrazů už nedokázaly změnit, pouze zmírnily četná mechanická poškození. Během dlouhých desetiletí obrazy a jeho původní vyznění změnilo až sedm vrstev laku.
„Mnich u moře“ je ale opět modře zářící obraz, nikoli dosud známé zelenkavohnědé plátno. Ta modrá měla být navíc původně sytější, jak ukázalo rozsáhlé zkoumání expertů. Mistr se ale rozhodl přemalovat velké části oblohy druhou vrstvou barev - světlemodrou, růžovou, žlutou a bílou. Obloha nad mnichem už není temná, nýbrž kobaltově modrá, nebeská.
Restaurátorské práce, na kterých se kromě berlínské galerie podílela nemalou částkou ve výši 180 tisíc eur Nadace Krupp, ale i důkladná analýza rovněž potvrdily techniku Caspara Davida Friedricha a použití pigmentu kobaltu, zrnitého prášku zvaného smalte, díky kterému umělec dosáhl mimořádné jasnosti partií oblohy. Navíc na pravém okraji obrazu objevili restaurátoři pod nánosy času třetí loď a díky jejich dovednostem nad mužem krouží nikoli 16, nýbrž původních 20 racků. Nově vylouplý odstín modré dává obrazu nový rozměr - nebe je najednou plné naděje.
Podobně i plátno „Opatství v dubovém lese“ se představuje v poněkud jiném světle. Restaurování ukázalo, že barevné posuny a rýhy v několika vrstvách laku daly plátnu jiný výraz, než jaký mělo v ateliéru malíře. A to natolik, že bylo jen stěží možné rozpoznat, co se vlastně na hřbitově s ruinou kostela pod sukovitým stromem odehrálo. Restaurátoři odhalili staronové detaily, jakými jsou modlitební knížky nebo kříže a zimní krajina už zdaleka nepůsobí tak depresivně.
V berlínské Staré Národní galerii na muzejním ostrově disponující nejrozsáhlejší sbírkou děl Caspara Davida Friedricha na světě, oba restaurované obrazy září podobně jako bezprostředně po jejich dokončení před více než 200 lety.
