Jak vypadá chata Bohumila Hrabala nebo dvojvila bratří Čapků? Vydejte se s námi do objektů slavných osobností
V seriálu se vydáme do zlínské vily Miroslava Zikmunda, chaty Bohumila Hrabala, dvojvily bratří Čapků, Semlerovy rezidence a Topičovy vily.
Chata Bohumila Hrabala v Kersku
V chatové oblasti Kersko koupili manželé Bohumil a Eliška Hrabalovi domek v listopadu 1965. Po roce 1969, v době tzv. normalizace, se Hrabal stáhl do ústraní, většinu času zůstával právě v Kersku a do Prahy zajížděl zřídka. Na zahradě u stolku pod břízami psával svá skvělá literární díla. A jeho Slavnosti Sněženek byly v Kersku nejen napsány, ale i natáčeny režisérem Jiřím Menzlem.
Miroslav Buriánek nahlédl do interiéru chaty a prošel se zahradou s historikem Pavlem Fojtíkem, zaměstnancem Polabského muzea, které má chatu ve správě. Dozvíme se od něho zajímavé informace o historii kerského polesí i chatové osady. Podle aktuálních plánů by chata mohla být veřejnosti zpřístupněna na jaře 2024, kdy na 28. 3. 2024 připadá 110. výročí narození Bohumila Hrabala.
Topičova vila
Secesní dům si nechal postavit v Dobřichovicích u Prahy proslulý pražský nakladatel a významný představitel moderní knižní kultury František Topič jako letní byt. V roce 1973, v době kdy byli všemožně vylučováni z veřejného života, koupili dům v Dobřichovicích od překladatelky a komenioložky Milady Blekastadové, vnučky nakladatele Františka Topiče, Marie a Ludvík Vaculíkovi.
Zlínská vila Miroslava Zikmunda
V prvním zastavení cyklu jsme navštívili s Miroslavem Buriánkem dům, který byl ve 30. letech postaven firmou Baťa a bezmála sedmdesát let byl domovem cestovatele Miroslava Zikmunda. Interiér je naplněný tisíci knih a stovkami předmětů získaných ze Zikmundových cest po světě. V době normalizace sloužil objekt také jako útočiště umělců, spisovatelů a členů disentu.
Funkcionalistickou vilu nechala ve 30. letech 20. století postavit firma Baťa pro vládního radu Josefa Januštíka. V roce 1953 ji koupil Miroslav Zikmund od nevlastního Januštíkova syna režiséra Elmara Klose. Vzhled vily, která je ve velmi dobrém stavu, se během dalších sedmdesáti let téměř nezměnil.
Řekl jsem, že jsem teprve koupil chatu, vlastně domeček na čtyřiadvacáté aleji…
Bohumil Hrabal, Slavnosti sněženek
Dvojvila bratří Čapků: Karlův vchod, Josefův vchod…
Vila byla vystavěna v letech 1923–1924 podle projektu Ladislava Machoně. V září 2013 schválilo zastupitelstvo Prahy 10 odkup poloviny dvoupatrového domu (část Karla Čapka) s rondokubistickými prvky. Vila je v tuto chvíli prázdná a jsou prováděny přípravné práce související s chystanou rekonstrukcí.
Přispět k jejímu úspěchu může i veřejnost. Vypsána už byla výzva zájemcům, kteří by chtěli věnovat některý z předmětů, které nyní v objektu chybí. Návrat předmětů denní potřeby, zejména zařizovacích předmětů koupelny a svítidel, je nutnou podmínkou uvedení interiéru vily do podoby druhé poloviny 30. let 20. století. Zájemci se mohou obrátit přímo na MČ Praha 10.
Semlerova rezidence od architekta Adolfa Loose
Na Klatovské třídě v Plzni byl historický bytový interiér rodiny Oskara a Jany Semlerových realizovaný v letech 1933–1934 do původního bytového domu na základě návrhu architekta Adolfa Loose. Slavný architekt zemřel v roce 1933, a tak projekt rozpracoval jeho žák a tehdejší spolupracovník Heinrich Kulka.
Velmi rozsáhlý byt nemá klasická podlaží; jeho jednotlivé prostory různých výšek se v šesti úrovních soustřeďují kolem centrální obytné haly. Toto řešení, tzv. Raumplan, navazuje na Loosovo pojetí Müllerovy vily v Praze a představuje určité symbolické završení architektovy činnosti v Plzni i Čechách vůbec.
Objekt, který je nyní ve správě Západočeské galerie v Plzni, byl veřejnosti zpřístupněn po celkové rekonstrukci v září 2022.
Související
-
Objevený poklad. Málem zbouraná výletní restaurace v Blatné je dílem stavitele Pražského hradu Fialy
Prvorepubliková výletní restaurace v Blatné mohla být už dávno zbourána. Namísto toho se stala kulturní památkou a má nového majitele, který chystá její rekonstrukci.
-
Změnil tvář Pražského hradu, ale nepřijal za to honorář. Vydejte se s námi po stopách Jože Plečnika
Přeměnit monarchistický hrad na demokratický, to byl zásadní úkol, který Jože Plečnik dostal od prezidenta Masaryka, když se v roce 1920 stal architektem Pražského hradu.
-
Žijí v domech, které navrhl Jan Kotěra. Jak náročná je péče o dílo významného architekta?
Před sto lety zemřel architekt Jan Kotěra. Zavedeme vás do pěti domů, které navrhl ve svém raném i vrcholném období.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
