Objevený poklad. Autenticky dochovaná výletní restaurace v Blatné je dílem stavitele Pražského hradu Karla Fialy a čeká ji rekonstrukce

19. září 2022

Opuštěná prvorepubliková výletní restaurace v jihočeské Blatné mohla být už dávno zbourána. Namísto toho se v roce 2019 stala kulturní památkou a od loňska má nového majitele, který chystá její rekonstrukci. Pro koho a kdy byla restaurace v roce 1906 postavená? Jak to v ní vypadá dnes a co rozhodlo o jejím prohlášení za kulturní památku? A jaké plány má s objektem nový majitel? Poslechněte si nový seriál Mozaiky.

Říká vám něco jméno Karel Fiala? Stavitel Pražského hradu, který se významně podílel na stavebně-historickém průzkumu a dostavbě Hradu, se narodil v jihočeské Blatné. A výletní restauraci na severním okraji města navrhl pro svého bratra, řezníka a hostinského Theodora.

„Vila byla v té době asi dvacet minut za městem a chodívalo se sem na nedělní vycházky. Tehdy to byla procházka mezi rybníky a poli až sem na kopec Vinice. Výletníci se občerstvili a mohli si zahrát i kuželky. Restaurace tu ovšem nebyla dlouho, fungovala jenom asi deset let,“ popisuje Pavla Váňová Černochová ze spolku Navíc, který usiloval o záchranu Vily Fiala.

Od roku 2004 vlastnilo objekt i s přilehlými pozemky město, které chtělo chátrající objekt prodat. Spolek Navíc upozornil na existenci stavby Karla Fialy památkáře a v roce 2019 byla Vila Fiala prohlášena za kulturní památku. Je totiž příkladem stavebního typu výletní restaurace z počátku 20. století, kterých se v jižních Čechách dochovalo velmi málo. Památkově chráněné jsou jen dvě – restaurace Rudolfov na okraji Jindřichova Hradce, ve které mimochodem Karel Čapek psal román Krakatit, a pak právě blatenská Vila Fiala.

„To ovšem neznamená, že v jižních Čechách nemáme výletních restaurací desítky. Ale jejich provozem a stavebními úpravami vzala jejich památková podstata za své. A protože objekt v Blatné po válce nesloužil restauračnímu provozu, zůstala v něm zachovaná celá sada původních prvků,“ vysvětluje Pavel Hájek z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.

Cesta Karla Fialy vedla z Blatné přes Vídeň až na Hrad

Památková hodnota objektu je navíc umocněna vazbou na jejího architekta. Karel Fiala se narodil v Blatné přesně před 160 lety, 29. listopadu 1862, jako jedno z devíti dětí blatenského hostinského a řezníka Františka Fialy. Ve Vídni vystudoval stavební školu a byl fascinován sakrálními stavbami a památkami, což ho postupně dovedlo až na Pražský hrad.

Vila Fiala zvaná Krčkovna, bývalá výletní restaurace na okraji Blatné

„Za nejvýznamnější část jeho životního díla považuji stavebně-historický průzkum Hradu, a to nejen Starého královského paláce, ale jeho celku. Karel Fiala se stavební historií Hradu zabýval od roku 1902 a došel k zajímavým výsledkům, které platí do dneška. Léta měl možnost úzce spolupracovat s osobnostmi, jako byl Josef Mocker nebo Kamil Hilbert,“ popisuje Petr Měchura z Odboru památkové péče Pražského hradu.

A co s památkově chráněnou Vilou Fiala bude dál? Loni ji od města v elektronické dražbě koupil za 1,8 milionu korun Radek Váňa, který plánuje její rekonstrukci. „Celý záměr od začátku konzultujeme s památkáři, kteří mají poměrně přesnou představu o tom, jak objekt v roce 1906 vypadal. Je jasné, že musejí být zachované stavební postupy, štukové omítky, památkově chráněné malby v interiéru, dřevěná špaletová okna nebo pálená střešní krytina,“ popisuje nový majitel.

Rekonstrukci vily odhaduje v současné chvíli na 9 až 10 milionů korun. A dodává: „Plány jsou dané územním plánem lokality a velikostí stavby – dům má jen dva velké pokoje a sklep. Jediné možné využití je rekreační bydlení. Také se nabízí vytvořit nějakou expozici věnovanou trochu opomíjené osobnosti Karla Fialy.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.