Ó krajané, kteří srdce máte! Charita a pomoc potřebným v době národního obrození
„Každý budiž důmyslný ve vyhledávání rozmanitých způsobů a prostředků, jimižto by se peníze sehnati daly,“ vyzýval Karel Havlíček Borovský čtenáře Pražských novin ke sbírce na Národní divadlo, a pokračoval: „malými, ale hojnými příspěvky nejvíce se pořídí a k tomu právě jest jen zapotřebí horlivých a neunavených sběratelů, neboť malý dárek zřídka kdo upře.“
Novinář, spisovatel a buditel stál svými slovy i činy nejen za slavnou sbírkou na stavbu českého divadla, ale i za dalšími podobnými aktivitami, například otevřením české průmyslové školy. Vůbec se v té době sbíralo hodně a na ledacos – bylo to potřeba. Četné charitativní sbírky pomáhaly stejně jako dnes lidem postiženým záplavami nebo požáry, ale sbíralo se třeba na dostavbu chrámu svatého Víta nebo na pomník Jiřího z Poděbrad. Vedle vlasteneckých sbírek v národním zájmu se sbíralo ve prospěch církve nebo bratrských slovanských národů, bojujících za svobodu.
Na fenomén sbírek v 19. století se v poslední době zaměřila historička Magdaléna Pokorná. V pořadu, který připravila Jarmila Konrádová, se dozvíme mnoho zajímavých detailů a někdejší česká společnost nám bude možná srozumitelnější i bližší. Právě v předvánočním čase, v době laskavosti, vstřícnosti a soucítění, je téma přispění potřebným nebo dobré věci obzvláště aktuální. Dnes jako v minulosti.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Inger Johanne Strøm: Blizkabytost.com. Ironický pohled na problém lidské osamělosti
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.