Daniel Defoe: Deník morového roku. O zoufalství i odvaze čelit neznámému děsivému nepříteli
Před 290 lety, 24. dubna 1731, zemřel v rodném Londýně anglický prozaik Daniel Defoe. Na Vltavě ho připomínáme četbou na pokračování z Deníku morového roku. Kniha představuje fiktivní zápisky účastníka děsivé morové epidemie, která v roce 1665 vyhladila na sto tisíc obyvatel Londýna. Premiéru v podání Igora Bareše poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.
Jeden ze zakladatelů moderního románu, anglický prozaik Daniel Defoe (1660–1731) se vzdělával pro dráhu kalvinistického duchovního, pastorem se však nikdy nestal. Šlechtický přídomek, který si v mládí přidal ke jménu svého otce, chudobného londýnského svíčkaře Jamese Foe, mu vynesl pouze posměch a pohrdání vznešenějších literárních kolegů. Byl vůdčím žurnalistou své doby, úspěšným básníkem a autorem řady pamfletů. Ke sklonku života napsal několik románů, které ho vynesly mezi přední světové autory. Kromě slavného Robinsona Crusoe (1719) a Deníku morového roku (1722, česky v překladu Fr. Fröhlicha nakl. Odeon, Praha 1982) připomeňme hlavně jeho romány ze světa dobrodruhů a zločinců, jako jsou Kapitán Singleton (1720), Moll Flandersová a Plukovník Jack (oba 1722) či Roxana (1724).
Děsivou morovou epidemii, která v roce 1665 zahubila v Londýně na sto tisíc obyvatel, přečkal tehdy pětiletý Daniel Defoe v bezpečí na venkově. Ve městě však zůstal jeho strýc, sedlář Henry Foe. A snad právě jeho pohledem, očima prostého moudrého člověka, který stejnou měrou cítí obavy o svůj osud i o účast nad utrpením svých bližních, nechává nás autor nahlédnout do ulic a domů v tom čase. Jsme svědky vzrůstající paniky, která na Londýn dolehne a žene lidi z města ven či do náruče mastičkářům a šarlatánům, tragické výjevy se střídají s historkami, jimž nechybí nádech grotesknosti. Bezhlavé zoufalství jedněch je vyvažováno obdivuhodnou kázní a rozvahou druhých.
A tak přestože má kniha všechny rysy reportáže a její dokumentární hodnota je veliká (obsahuje řadu dobových statistik), nevytvořil v ní autor pouze nadmíru zdařilou literární fikci, ale skutečné realistické dílo o lidské odvaze čelit neznámému děsivému nepříteli. Daniel Defoe se tak stal předchůdcem žánru literatury faktu. Spisovatel Walter Scott poznamenal zhruba sto let po vydání Deníku, že kniha patří „k těm zvláštním dílům, která kolísají mezi faktografií a smyšlenkou“.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
