Pětkrát z pera Hanse Christiana Andersena
V podání Jany Štěpánkové, Marka Ebena, Viktora Preisse a Stanislava Zindulky si poslechněte pět drobniček z díla jednoho z největších světových pohádkářů Hanse Christiana Andersena. Poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.
Hans Christian Andersen (1805–1875) je v českých zemích označován slovem „pohádkář“. Jeho pohádky patří podle databáze UNESCO k nejpřekládanějším titulům světové literatury všech dob, celkem byly převedeny do více než sto padesáti jazyků a patří k celosvětově nejrozšířenější četbě.
Právě v pohádkách vyjadřoval Andersen své pocity a životní zkušenosti pravděpodobně mnohem upřímněji než například ve svých cestopisech, jakkoli jich napsal dost. Život totiž prožil zejména v penzionech, po hotelích nebo na cestách. Vyjel na třicet zahraničních cest a v cizině strávil celých 9 let.
Svá krátká vyprávění autor zpočátku opatřoval titulem Pohádky vyprávěné dětem, ale po roce 1841 od sousloví upustil. Texty jsou rafinované a ukrývají řadu narážek a významů určených zejména dospělému čtenáři. Jak píše ve své knize o dánském spisovateli skandinavistka Helena Březinová: „Andersen byl výtečný stylista, každé slovo odvažoval na lékárnických vahách, jeho prózy v dánštině i dnes působí mimořádně živě a nesou v sobě mnoho prvků, jež onen prvotní dojem dětskosti a naivity výrazně podrývají.“
Ve vltavské Dopolední četbě uvádíme výběr z textů dánského autora v různých překladech a různých interpretacích.
Nejposlouchanější
-
O. Henry: Vánoce na objednávku. Když bohatý zlatokop zatouží o Vánocích obdarovat maličké
-
Charles Dickens: Vánoční koleda čili Vánoční povídka s duchy. Dojemná proměna lidského srdce
-
Peter Turrini: Josef a Marie. Štědrovečerní příběh dvou důchodců
-
Hans Christian Andersen: Sněhová královna. Slavná pohádka o nebezpečné výpravě malé holčičky
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.