Ženy, které tvořily hudbu
Ženy – tvůrkyně. Dlouho panoval názor, že jde o protimluv, přesto hudební historie není chudá na jména skladatelek. Začíná to antikou, pokračuje prostředím středověkých klášterů, v renesanci a baroku se počet hudebních autorek zvětšuje a tak to jde až do 20. století. Dnes, zdá se, panuje v tomto oboru rovnoprávnost, stojí však za to připomenout si dobu, kdy skladatelky musely bojovat s předsudky, pseudovědeckými názory, společenskými konvencemi i pravidly svých rodin.
Příběhy učených žen ve vědě: Hypatia, Herschelová, Kovalevská, Curie a Meitnerová
Pohnuté příběhy dam, které usilovaly o vzdělání a vědeckou dráhu v době, kdy to bylo ženám téměř zapovězeno, vypráví profesor Ivo Kraus z katedry pevných látek Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, popularizátor přírodních věd a autor řady knih z historie vědy. Duchovní a intelektuální cestou, trvající od 4. století až do současnosti, nás provede spolu s astrofyzikem Jiřím Grygarem.
Pět dílů seriálu Kontexty připomene pět žen, které tvořily hudbu. Hildegarda von Bingen, středověká abatyše, vizionářka i léčitelka, je první z nich a na časové ose nejstarší. Fanny Hensel-Mendelsson a Clara Wieck Schumann reprezentují typ ženy 19. století, jejíž tvůrčí nadání muselo dát přednost talentu bratra, resp. manžela. Američanka Amy Beach se na dráhu výkonné umělkyně a skladatelky mohla vydat teprve po smrti svého manžela. Poslední osobností je Vítězslava Kaprálová, žákyně a múza Bohuslava Martinů.
Připravila: Dita Hradecká
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Vlčí jáma. Taťjana Medvecká jako mladičká schovanka v bezvýchodném milostném trojúhelníku
-
Josef Toman: Řeka čaruje. Ředitel pojišťovny se vypraví proti proudu řeky i času
-
Warren Adler: Válka Roseových. Případ velké lásky, která přerostla v totální nenávist
-
Tajný agent. Londýnský obchodník jako neúspěšný špion v románu Josepha Conrada
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
