Břetislav Štorm: Architektura a pokrok
Rozpor současnosti a minulosti, chaosu a řádu, formy a obsahu, hmoty a ducha. To vše Břetislav Štorm ve svém esejistickém textu z roku 1941 ukazuje a dokládá na příkladu architektury. Fragmenty ze stati českého architekta a esejisty na téma církevní architektury čte Jiří Hromada. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Český architekt, esejista, grafik a heraldik Břetislav Štorm (1907—1960) vystudoval architekturu a stavitelství na ČVUT v Praze. Ve 30. letech 20. století působil na Zemském úřadu v Bratislavě, poté na ministerstvu veřejných prací v Praze. Po 2. světové válce působil v památkové péči. Navrhoval úpravy interiérů katolických kostelů, liturgické nádoby i drobné heraldické šperky. Podílel se mj. na renovaci Karlštejna, Kosti, Švihova, zámku v Bechyni, Horšovském Týně atd.
Věnoval se knižní grafice a ilustraci, spolupracoval s nakladatelstvím L. Kuncíře. Psal verše, povídky, eseje, výtvarné kritiky, přispíval do časopisů Akord, Řád, Rozmach, Archa. Vydal román Vladařství Růže (1937). Soustavně se zabýval heraldikou (Znaky a znamení stavu kněžského v zemích českých, 1929; Úvod do heraldiky, 1940).
V esejistickém textu Architektura a pokrok (1941) se autor vyjadřuje k architektuře, k umění, k moderní době.
Účinkuje: Jiří Hromada
Připravil: Petr Turek
Režie: Jaroslav Kodeš
Nejposlouchanější
-
E. T. A. Hoffmann: Slečna ze Scudéry. Napínavý příběh dvojí existence jednoho pařížského zlatníka
-
Jak obstojí Lízinka na škole pro popravčí? Poslechněte si mrazivě černý román Katyně Pavla Kohouta
-
Tanec se slovy v rytmu jazzu. Oslavte s Vltavou 100 let Josefa Škvoreckého
-
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
