Riskovat v rizikovém světě? – návod od odborníka

Vzít život opět do vlastních rukou, opustit vyzkoušené a stokrát ověřené metody a zkusit něco nového – riskovat! Riziko přináší často životní kvality, o kterých se nám předtím ani nesnilo. „Riskuji, tedy jsem. O radostech a strastech života, o kterém rozhodujeme sami“ – to je volně přeložený titul Böckelmannovy knižní novinky.

Nebezpečí číhá za každým rohem. Rizika vážíme, přijímáme, neseme a do určité míry se proti nim můžeme pojistit. „Už při pouhém vyslovení pojmu riziko,“ říká Frank Böckelmann, „je naše první, čistě reflexivní reakce – snížit!“ Pokoušíme se tedy riziko zmírnit. Hledáme nejjistější uložení našich úspor nebo kompletní ochranu pojištěním. Jelikož nemůžeme sami vše vědět a obsáhnout, svěříme se do rukou oborníků a dáme si poradit. Vydáme se na pospas pojišťovacím a finančním poradcům. Ti v našich zdánlivě úplně dokonalých zabezpečeních nalézají další a další skuliny. Tato spirála nemá konce – je totiž existenčním oprávněním všech poradců. A právě tato nikdy nekončící potřeba, ba skoro životní nutnost se pojistit, ochránit, zamezit eventualitám, zajímá autora knihy nejvíce.

Frank Böckelmann nám představuje jednotlivé obliny této spirály v abecedním pořádku. Některé pojmy pouze věcně popisuje, jiné polemicky rozvádí. Hned první záznam patří k nejdůležitějším. Každý z nás si bezesporu od jistého věku začíná dělat starosti o zajištění ve stáří – německy Alterssicherung – a tím pádem na prvním místě v abecedě obav. Všichni jistě vidí, že přibývá starých lidí a hospodářských krizí a je více než jasné, že pracovat celý život a spolehnout se pouze na důchod, je poměrně naivní přístup. Pokoušíme se vyplnit tyto mezery kupříkladu nákupem akcií v naději, že jejich hodnota stoupne a přitom nevíme zda nám je později vůbec někdo odkoupí. Jak říká Frank Böckelmann: „Prakticky v průběhu celého produktivního, výdělečného úseku života si děláme starosti o poslední životní úsek. Opatření do budoucna nám ubírají přítomnost.“

Ve skutečnosti vlastně nemáme možnost volby mezi rizikem a bezpečným životem. Můžeme se ovšem rozhodnout mezi různými riziky. A zde – jak říká Böckelmann – musíme být ostražití. Dalším velkým tématem je zdraví. Preventivní zdravotní péče, která je stále více lékaři doporučována. Jak pragmatický autor zdůrazňuje – drahé přístroje se přece musí zaplatit. A navíc je často pravdou: čím více dělám pro své zdraví, tím méně zdravý se cítím. Jakmile se na tuto stezku vydáme, potkáme cestou zajisté desítky coachů, odborníků na diety, homeopatů, poradců na poli kariéry nebo v oblasti wellness.

Asi bychom těžko hledali nějakou oblast moderního života, která není pokryta příslušným poradenstvím. Všichni poradci samozřejmě tvrdí, že jejich činnost je naprosto podřízena blahu jejich klientů. Kdyby tomu tak bylo, neměli by jejich zákazníci jednoho dne žádné problémy a poradci by tím zlikvidovali sami sebe.

Frank Böckelmann nám vlastně také radí – jeho kniha je v jistém smyslu jakýsi „meta-poradce“, který nás od ostatních poradců zrazuje. Možná bychom měli alespoň sami rozhodnout, od koho si dáme radit. To snad můžeme risknout!

Frank Böckelmann: Risiko, also bin ich. Von Lust und Last des selbstbestimmtes Leben. Galiani-Verlag 2011, 302 stran.