Didgori na Strunách podzimu

27. říjen 2014

Již tento čtvrtek – 30. října, se v 19:30 v Českém muzeu hudby rozezní tradiční gruzínská polyfonie v podání mužského ansámblu Didgori. V pondělní odpolední Mozaice vybíráme hudbu z jejich druhého, studiového alba z roku 2010.

Ansámbl vznikl v roce 2003 a pod vedením Levana Tsitaishviliho a věnuje se interpretaci nejstarší dochované vrstvy hudebního repertoáru, který se po staletí vyvíjel v různých částech hornaté Gruzie. Pro každou oblast Gruzie je charakteristická osobitá harmonie, melodické ozdoby. Právě tuto rozmanitost se pokouší ansámbl Didgori postihnout.

Asi 40 km na západ od hlavního města Gruzie se tyčí hora Didgori, u níž se 12. srpna roku 1121, v době křížových výprav odehrála jedna z nejvýznamnějších bitev křesťanů proti seldžuckým Turkům. Na pomoc Gruzínům tehdy přispělo i křesťanské vojsko ze západní Evropy a postup Turků se tak podařilo zastavit. Došlo ke sjednocení Gruzie.

Právě tuto klíčovou bitvu gruzínských dějin připomíná mužský ansámbl Didgori, který se věnuje interpretaci vokální polyfonie. Díky studiu archivních materiálů, notových zápisů a nahrávek z počátku 20. století tak znovu ožívá nejstarší dochovaná vrstva tradičního hudebního repertoáru, která za sovětské éry začala upadat v zapomnění.

Většinou se gruzínské polyfonické skladby zpívají a cappella, bez doprovodu, ale není to vždycky pravidlem. Může je doprovázet kytara, dechový jednoplátkový nástroj duduki, strunné nástroje loutnového typu čonguri, panduri nebo nástroj příbuzný houslím, čianuri.

Většinou se gruzínské polyfonické skladby zpívají a cappella, bez doprovodu, ale není to vždycky pravidlem. Může je doprovázet kytara, dechový jednoplátkový nástroj duduki, strunné nástroje loutnového typu čonguri, panduri nebo nástroj příbuzný houslím, čianuri.

V odpolední Mozaice zazní výběr z těchto skladeb: Chaavukhtet Baratshvilssa; Adila Alipasha; Sozar Tsiok; Dzveli Abadelia; Gudisa; Chveni Maspindzlis Sasakhle.

autor: Kateřina Andršová
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.