Příroda za městem - Příroda ve městě
„Brontosaurus to nepřežil, protože přerostl své možnosti“. Pod tímto heslem se v lednu 1974, dávno před tím, než do běžné mluvy pronikly termíny eko, bio, outdoor či projektové vyučování, zrodila Akce Brontosaurus. Její princip byl prostý – raději než nudit teorií přejít rovnou k praxi. O ochraně přírody a památek nevykládat v lavicích, ale vzít studenty do terénu a umožnit jim, ať svět, nebo aspoň jeho malý kousek, zachrání sami.
Původně na jeden rok naplánovaná akce se rozrostla do dodnes fungující organizace, se kterou můžete kosit vzácné orchidejové louky, udržovat naučné stezky, pomáhat na biofarmách, sázet přirozené lesy, opravovat prameny, pracovat na zajištění zřícenin hradů... A přitom se bavit, hrát hry, potkávat vrstevníky. Vyrážet na víkend kousek od domu nebo na prázdniny na druhý konec Česka. Nebo – i pokud už jste odrostli školním škamnám - se zapojit do organizování a brontosauří myšlenku šířit dál.
Jak Hnutí Brontosaurus funguje po téměř čtyřiceti letech od chvíle, kdy mu dal Vladimír Jiránek do vínku jeho logo? Jak se žije Brontosauru v době virtuálních kratochvílí? Nezahubí praještěra třeba sociální sítě? A pokud ne, kam se jede letos v létě? Ptát se budeme Lucie Chadimové, koordinátorky programu Prázdniny s Brontosaurem.
Kdo by si nebrousil zuby na slunečný jarní víkend s výjezdem do přírody, ať už s Brontosaurem, nebo bez? Jenže těch, kteří v pátek zůstanou ve městě a rovněž si chtějí užít rozkvetlou přírodu a vůně všeho pučícího a kvetoucího, bude taky dost. Proč ale spousta lidí rezignovala na příjemný život ve městě, kde si taky můžeme užít přírodu a zelené plochy? Proč by život ve městě měl být jen odkrajováním pracovních dnů, které nás dělí od víkendu a výletu mimo betonovou scenérii? Proč jsme připustili tolik nepohodlí, které nám život ve městech přináší a považujeme to za normální?
Jak se žije ve městech, jak by se mohlo žít a co jsme pro to ochotni udělat? I o tom budeme mluvit v úterní Čajovně, a to s Danielem Mourkem z Nadace Partnerství, jejíž motto zní: „Pomáháme lidem, aby chránili a zlepšovali svoje životní prostředí.“
Tak kde začít? Napadá mě třeba obplést vlnou tramvajovou zastávku a zpříjemnit tak veřejný prostor, který přece patří obyvatelům města. Nebo nechat auto doma a chodit pěšky. Anebo vyhledat v blízkosti bydliště park, kde se scházejí lidé, protože jsme prý šťastnější, když máme kolem sebe další lidi. Ale upřímně řečeno mám pocit, že takhle se nedá vyřešit komplexně život ve městě:)
Lepší řešení možná naznačí úterní Čajovna 19. dubna s Jarkou Haladovou a Ivou Jonášovou, ve které bude řeč taky o tom, proč v některých západoevropských městech prosazují názor, že přizpůsobovat města autům je překonaný způsob. Ale taky o tom, co nestojí mnoho a co může udělat kdokoli pro to, aby se nám ve městech žilo lépe.
Nejposlouchanější
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
-
Miguel de Cervantes y Saavedra: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Střet ideálu s realitou
-
Za úplňku a Vrátka z bambusu. Povídky japonských klasiků
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.