Potopené zrcadlo 1-14

Jak naznačuje podtitul knihy (Legendy, pověsti a pověry z Bretaně), je to soubor různorodý, živený z dávné keltské mytologie, z křesťanských legend, z rozličných místních mravoučných i žertovných příběhů. Není divu, že řada vyprávění pojednává o smrti, o jejích předzvěstech, znameních, o bloudících duších, o hříchu i pokání - příběhy zaznamenané z vyprávění lidových vypravěčů odrážejí vysoké mravní a náboženské cítění Bretonců, jejich víru v prolínání světa živých a světa mrtvých. Vyprávění čerpá z podivuhodné směsice metafyzických hodnot, vyplývajících z katolictví a z dávnějších keltských zdrojů.

Řada legend novějšího původu obsahuje zmínky o hugenotech, v některých legendách vstupuje do hry i francouzská revoluce a destruktivní síly, které vyvolala. Když přišla koncem 18. století Velká francouzská revoluce, Bretaň se rozštěpila: měšťanstvo ji přivítalo, venkované a aristokracie se proti ní postavili. V silně katolickém bretaňském venkově nebylo radno vztáhnout ruku na faráře. Protirevoluční povstalci, kteří zůstali věrni králi - říkalo se jim šuani - odmítali přijmout neznabožství revolucionářů, pro které neznamenaly nic zástupy bretonských svatých...

Většina vyprávění, která jsme z knihy Potopené zrcadlo vybrali pro náš cyklus Stránky na dobrou noc, byla zapsána v období od poslední třetiny 19. století do první třetiny století 20. Zaznívá v nich tak hlas velkých lidových vypravěčů, jejichž příběhy leckdy pocházejí z hlubin věků...

Většina vyprávění, která jsme z knihy Potopené zrcadlo vybrali pro náš cyklus Stránky na dobrou noc, byla zapsána v období od poslední třetiny 19. století do první třetiny století 20. Zaznívá v nich tak hlas velkých lidových vypravěčů, jejichž příběhy leckdy pocházejí z hlubin věků... Z překladu Ivany Tomkové (Potopené zrcadlo. Legendy, pověsti a pověry z Bretaně - nakl. Argo 2005) připravil Petr Turek.

Od 8. do 21. května 2006.