Žalozpěv za 77 297 obětí. Literárně-hudební pásmo z básnické prózy Jiřího Weila
Pásmo z textů Jiřího Weila v přednesu Michala Pavlaty a z klavírních skladeb Ervína Schulhoffa v podání Tomáše Víška. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Od večera 5. května do večera 6. května si židé po celém světě každoročně připomínají židovské oběti za druhé světové války. Jom ha-šoa se připomíná na výročí povstání ve varšavském ghettu a vedle holocaustu tak připomíná i hrdinství tváří v tvář děsivé smrtné mašinerii. Při této příležitosti zařazujeme letos nejvýznamnější českou básnickou skladbu, která se tomuto tématu věnuje.
Nedlouho před svou smrtí v roce 1959 se novinář a spisovatel Jiří Weil znovu pokusil vyrovnat s událostmi 2. světové války. Svůj Žalozpěv za 77 297 obětí věnoval českým a moravským Židům, kteří zahynuli během šoa. Obsah 18. kapitol jeho textu tvoří dobové zprávy, příběhy „obyčejných“ lidí a úryvky z Bible.
Na okraj pro historiky ještě drobná poznámka – na rozdíl od Weilova údaje zlikvidovali nacisté terezínský rodinný tábor v Osvětimi v roce 1944. Weil sám přežil – včas totiž rozpoznal nebezpečí a transportům unikl. Předstíral sebevraždu a do konce války se skrýval.
Přednes herce Michala Pavlaty doplní subtilní klavírní skladby Ervína Schulhoffa, skladatele, který zemřel za války v koncentračním táboře v Bavorsku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
