Ivan Diviš: Moje oči musely vidět. Pásmo z velikonoční hudby J. S. Bacha a svého druhu lamentační poezie
Jan Vlasák se představuje jako interpret básnického chrlení, obžaloby společnosti, světa i vesmíru z pera jednoho z našich nejvýraznějších autorů 20. století. Poslouchejte online po dobu osmi týdnů po odvysílání. Vzhledem k prezentovanému příběhu, prostředí i charakterům postav obsahuje četba expresivní scény a výrazy.
Skladba Moje oči musely vidět vznikla na konci 80. let v emigraci, kde Ivan Diviš žil od roku 1969 a kde zůstal až takřka do konce 90. let. Jednotlivé básně jsou vročeny lety 1987 a 1988 – básník v nich ale bilancuje celý svůj život a životy svých blízkých, reflektuje vzpomínky z pankrácké věznice z doby protektorátu stejně tak jako úmrtí blízkých z konce 80. let, své vztahy se ženami, narození svého syna, pohřeb matky. Souběžně s vlastními vzpomínkami – svědectvími (Moje oči musely vidět!) – je tu shrnut a žalován život naší společnosti za druhé války, po převratu, za normalizace.
Častými odkazy na řeckou, indickou, egyptskou mytologii a kosmologickými motivy je do této obžaloby vtaženo celé lidstvo a celý vesmír. Jedinečné básnické chrlení uslyšíme v souzvuku s duchovní hudbou Johanna Sebastiana Bacha v podání předních souborů zaměřených na historicky poučeno u interpretaci staré hudby.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
-
Miguel de Cervantes y Saavedra: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Střet ideálu s realitou
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
