Nikdo není svatý

Počet svatých a jejich identifikace, to je problém stále otevřený. Římskokatolická církev má na seznamu téměř 7000 svatých a blahoslavených z celého světa. Přesný počet zjistit nelze, neboť původně stačila k prohlášení za svatého místní úcta vyslovená hlasem lidu. Centralizovaný a přísný proces svatořečení v dnešní podobě byl ustaven až roku 1588.

Papežové svatořečením šetřili, během tří set let byl titul světce udělen pouhým třem stovkám mužů a žen. Změna v této věci nastala roku 1978, kdy na apoštolský stolec usedl Jan Pavel II. Ten za svého pontifikátu kanonizoval 482 nových světců a 1338 osob prohlásil za blahoslavené. Papež František zatím prohlásil za svaté 36 osob jmenovitě a asi 800 muži a žen, kteří zemřeli v 15. století v jižní Itálii mučednickou smrtí, kolektivně.

Svátek všech svatých je tedy kromě jiného doznáním, že o počtu svatých mužů a žen, kteří kdy chodili po planetě zemi, nemá spolehlivý přehled ani církevní úřad.

Reformace zahájená v roce 1517 Martinem Lutherem změnila mimo jiné též obsah slova „svatost“. Být svatý, to je úkol všech, nikoli vyznamenání některých. Jediný dokonale dobrý a stále spravedlivý, jediný svatý je Bůh. Ovšemže i my máme být svatí jako on, ale nám se to nikdy nepovede, neboť jsme lidé hříšní. To platí o všech bez výjimky, tedy i o Panně Marii. Modlitby k ní a k takzvaným svatým jsou zasílány na neplatnou adresu. Jediným efektivním přímluvcem u Boha Otce a zprostředkovatelem naší spásy je syn Boží Ježíš Kristus.

Katolíci a evangelíci však i v dobách kdy v mnohém šli proti sobě, přece jen svorně připouštěli, že na světě žili a stále žijí lidé, kteří do seznamu svatých ba ani do členských seznamů církví zapsáni nebyli, přitom však byli plní dobroty a čistoty srdce, dobré vůle i dobrých skutků, spravedliví a poctiví, zkrátka lidé příkladní.

Před památkou těchto světců bez diplomu se v úctě skláníme, a co vykonali a jak žili, to přijímáme jako drahocenný odkaz. Samozřejmě, i oni měli svá slabá místa a slabé chvíle. Ale to nepřekvapuje, však nikdo není dokonalý, nikdo není svatý. Důležité je, že některé vzácné postavy naší minulosti ba i přítomnosti nám předvedly a předvádějí, jak i my nedokonalí a nesvatí můžeme žít pro druhé, hájit pravdu a právo, šířit vzájemnost a porozumění.

Za to, co nám odkázali, jsme jim vděčni. A k této vděčnosti nechť nás povzbuzuje i Svátek všech svatých.