Na Budči žili pospolu pohané i křesťané. Hradiště ukrývá nejstarší dochovanou stavbu u nás
Legendami opředené slovanské hradiště Budeč vítá teď v létě návštěvníky při komentovaných prohlídkách. Zájemci si prohlédnou maketu půdorysu někdejšího kostela Narození Panny Marie a zejména kostel svatého Petra a Pavla, který je v jádru nejstarší stojící budovou u nás.
Hradiště na Budči začal budovat už přemyslovský kníže Bořivoj I. a používal je na svou obranu před sousedy. Lidé z okolí se při případném útoku pak do hradiště také schovávali. Rotundu založil zřejmě na konci 9. století nebo na počátku 10. století kníže Spytihněv.
Kostely centrem života
„Kostely nebudovali Přemyslovci na osamocených místech, i když se to tak dnes může zdát. Naopak – vznikaly spíše tam, kde to tepalo životem. Takovým místem byla už tehdy Budeč,“ popisuje průvodkyně Sládečkova vlastivědného muzea a učitelka Valerie Čermáková. Ta zároveň upozorňuje, že na hradišti tehdy žili jak pohané, tak křesťané, neboť křesťanství se teprve šířilo Evropou.
Podle legend se právě na Budči učil latinským knihám kníže Václav, pozdější patron českých zemí. Návštěvníci si ale nemají představovat nějakou vzdělávací instituci, natož školu, jak se občas o Budči traduje.
Hodiny latiny? Při bohuslužbě
Podle Valerie Čermáková to spíše bylo tak, že sem byl Václav poslán, protože tu existoval křesťanský kostel a působil tu latinsky mluvící kněz. Kníže Spytihněv, zakladatel rotundy, se totiž stal díky svému křtu v roce 895 v Řezně prvním křesťanským vládcem v Čechám (podle latinské liturgie).
„A právě jedině tady se tak Václav mohl naučit latinsky číst a psát a právě zde se mohl učit aktivně doprovázet kněze při bohoslužbě, zpívat žalmy,“ říká Valerie Čermáková.
Hlavní chrámová loď rotundy je centrální kruhová stavba. Jde zároveň o nejstarší část kostela svatého Petra a Pavla. Hranolová věž, kterou se do kostela vstupuje, je románská a pochází zřejmě z 2. poloviny 12. století.
Další úpravy proběhly například v 16. století. Tehdy se kněžiště stalo obdélným a vstup do presbyteria dostal tvar lomeného oblouku. Díky tomu mohla přibýt kazatelna. Výzdoba rotundy je novodobá. „Na zdi visí kříž, který vytvořila sochařka Michaela Absolonová. Oltářní menza a ambon z opuky je pak dílo sochaře Petra Váni. Díla sem byla nainstalována v 90. letech minulého století,“ popisuje Valerie Čermáková.
V kostele se slouží jednou měsíčně mše, konají se zde křty a svatby. V září se stává místem Národní svatováclavské pouti.
PRAKTICKÉ INFORMACE:
Budeč leží v katastru obce Zákolany asi 15 kilometrů severně od Prahy. Na komentovanou prohlídku se tam můžete vypravit až do konce září vždy o víkendu od 9 do 17 hodin. Hradiště samotné je volně přístupné. Vede přes ně červená turistická značka.
Související
-
Zemřel autor Tančícího domu Vlado Milunić. Projděte se s námi po jeho nejznámější pražské stavbě
Mezi nejznámější Milunićovy stavby patří oceňovaný Tančící dům z poloviny 90. let na Rašínově nábřeží. Navrhl jej spolu s americko-kanadským architektem Frankem Gehrym.
-
Mšenští za první republiky vyhráli svůj boj o vodu s Prahou. Kvalitní vodu mohou pít dodnes
Opravdový boj svedlo za první republiky Mšeno a okolní obce na Kokořínsku s hlavním městem o zdroje vody. Vysoce kvalitní prameny nakonec zůstaly regionu.
-
Památník Palackého a Riegra. Byt, který pamatuje osudy čtyř měšťanských rodin
V Palackého ulici číslo 7 se skrývá Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra. Přední část bytu obývaly čtyři generace významných osobností moderních dějin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
