Na Budči žili pospolu pohané i křesťané. Hradiště ukrývá nejstarší dochovanou stavbu u nás

Hradiště na Budči začal budovat už přemyslovský kníže Bořivoj I. a používal je na svou obranu před sousedy. Lidé z okolí se při případném útoku pak do hradiště také schovávali. Rotundu založil zřejmě na konci 9. století nebo na počátku 10. století kníže Spytihněv.

Kostely centrem života

„Kostely nebudovali Přemyslovci na osamocených místech, i když se to tak dnes může zdát. Naopak – vznikaly spíše tam, kde to tepalo životem. Takovým místem byla už tehdy Budeč,“ popisuje průvodkyně Sládečkova vlastivědného muzea a učitelka Valerie Čermáková. Ta zároveň upozorňuje, že na hradišti tehdy žili jak pohané, tak křesťané, neboť křesťanství se teprve šířilo Evropou.

Hlavní chrámová loď je zřejmě z konce 9. nebo počátku 10. století|foto:Kateřina Havránková

Podle legend se právě na Budči učil latinským knihám kníže Václav, pozdější patron českých zemí. Návštěvníci si ale nemají představovat nějakou vzdělávací instituci, natož školu, jak se občas o Budči traduje.

Hodiny latiny? Při bohuslužbě

Podle Valerie Čermáková to spíše bylo tak, že sem byl Václav poslán, protože tu existoval křesťanský kostel a působil tu latinsky mluvící kněz. Kníže Spytihněv, zakladatel rotundy, se totiž stal díky svému křtu v roce 895 v Řezně prvním křesťanským vládcem v Čechám (podle latinské liturgie).

„A právě jedině tady se tak Václav mohl naučit latinsky číst a psát a právě zde se mohl učit aktivně doprovázet kněze při bohoslužbě, zpívat žalmy,“ říká Valerie Čermáková.

Oltář je novodobý a vytvořil jej sochař Petr Váňa, organizátor dobřichovického sochařského sympozia|foto:Kateřina Havránková

Hlavní chrámová loď rotundy je centrální kruhová stavba. Jde zároveň o nejstarší část kostela svatého Petra a Pavla. Hranolová věž, kterou se do kostela vstupuje, je románská a pochází zřejmě z 2. poloviny 12. století.

Další úpravy proběhly například v 16. století. Tehdy se kněžiště stalo obdélným a vstup do presbyteria dostal tvar lomeného oblouku. Díky tomu mohla přibýt kazatelna. Výzdoba rotundy je novodobá. „Na zdi visí kříž, který vytvořila sochařka Michaela Absolonová. Oltářní menza a ambon z opuky je pak dílo sochaře Petra Váni. Díla sem byla nainstalována v 90. letech minulého století,“ popisuje Valerie Čermáková. 

V kostele se slouží jednou měsíčně mše, konají se zde křty a svatby. V září se stává místem Národní svatováclavské pouti.