Mytickou Amazonií Raula Boppa. O básni, která je jedním ze základních textů tamní literatury
Lyricko-epická báseň Had Norato se letos dočkala českého překladu, který vyšel v nakladatelství Triáda. Báseň je nejen dobrodružnou výpravou temnou Amazonií, ale také poutí plnou odkazů na evropskou a indiánskou kulturu. Petr Šmíd o ní hovoří s překladatelkou Lucií Koryntovou a portugalistkou Šárkou Grauovou.
Had Norato vyšel původně roku 1931. Jde o text, který patří k vrcholům tzv. lidožroutského hnutí, které se hlásilo k evropským avantgardám. Autoři z tohoto okruhu svérázně propojovali evropskou tradici s kulturou brazilských Indiánů. Báseň vychází z mýtu o hadovi, který byl potomkem delfína a Indiánky.
Protagonista příběhu touží pojmout za ženu krásnou královnu Luzii. Musí kvůli tomu zabít hada Norato a navléknout si jeho kůži, aby mohl projít pralesy Amazonie. Raul Bopp v básni dokázal propojit etnografický zájem o domorodce s primitivní estetikou a předlogickým výkladem světa.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Raymond Chandler: Španělská krev. Detektivní případ rafinovaného využití vraždy pro politické účely
-
Karel Tůma: Jak se chytají ženy, Komedie s vánočním stromkem. Dvě humoristické vánoční povídky
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
